IV.ÚS 153/97 · Ústavní soud České republiky

IV. ÚS 153/97

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud ČR rozhodl o ústavní stížnosti H.G., zastoupené advokátem JUDr. L.T., proti rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 30.10.1996, sp. zn. 18 Co 525/96,

t a k t o

Ústavní stížnost se odmítá. O d ů v o d n ě n í

Ústavní soud ČR obdržel dne 5.5.1997 ústavní stížnost stěžovatelky, kterou se tato, s odvoláním na porušení č1. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, domáhá zrušení usnesení Městského soudu v Praze, sp. zn. 18 Co 525/96, ze dne 30.10.1996.

Z obsahu k ústavní stížnosti připojeného usnesení Městského soudu v Praze, sp. zn. 18 Co 525/96, ze dne 30.10.1996, jakož i z obsahu spisu Obvodního soudu pro Prahu 5, Ústavní soud zjistil, že tímto usnesením bylo zastaveno odvolací řízení (§ 43 odst. 2 a § 211 o.s.ř.), zahájené k odvolání podaném stěžovatelkou proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 19.6.1996, čj. 4 C 263/91-131, jímž byla zamítnuta žaloba stěžovatelky na určení, že je vlastnicí ideální poloviny nemovitostí v rozsudku přesně označených.

- 2 - IV. ÚS 153/97

Podle § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb. je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje; za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení.

Podle 238a odst. 2 písm. f) o.s.ř. je přípustné dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo odvolací řízení zastaveno.

Vzhledem k tomu, že ústavní stížnost směřuje, jak plyne ze shora uvedeného zjištění, proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo odvolací řízení zastaveno, proti němuž bylo přípustné dovolání, možnosti jehož podání stěžovatelka nevyužila, nezbylo než její ústavní stížnost jako nepřípustnou podle § 43 odst. 1 písm. f) zákona č. 182/1993 Sb. odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 13. června 1997

JUDr. Eva Zarembová

soudce zpravodaj