III.ÚS 3/97 · Ústavní soud České republiky
Czech Republic (CZ)
Legislator summary
AI generatedÚstavní soud ČR rozhodl ve věci ústavní stížnosti K.B., zastoupeného advokátem JUDr. L.M., Dne 3.1.1997 podal navrhovatel ústavní stížnost, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 6.1.1997. Ústavní stížnost směřovala proti rozsudku Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 22.7.1996, sp.zn. 2 T 80/96, usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 1.10.1996, sp.zn. 13 To 352/96, a rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 28.3.1996, sp.zn. 2 Tzn 83/95. Těmito rozhodnutími měla být porušena základní práva stěžovatele, daná mu čl. 4 odst. 4 a čl. 40 odst. 5 Listiny základních-práv a svobod. V petitu návrhu pak stěžovatel žádá, aby Ústavní soud zrušil vedle uvedených rozhodnutí i související usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30.3.1993, sp.zn. 4 To 151/93 a rozsudek okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 1.3.1993, sp.zn. 2 T 8/93.
Legislator headnote
AI generatedIII.ÚS 3/97 · Ústavní soud České republiky: prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje. Ze spisu Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou, sp.zn. 2 T 80/96, Ústavní soud zjistil, že rozhodnutím o posledním prostředku, který zákon k ochraně stěžovatelova práva poskytuje, bylo usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 1.10.1996, sp.zn. 13 To 352/96. Toto usnesení nabylo právní moci vyhlášením téhož dne (§ 140 odst. 1 písmeno a) trestního řádu). Ústavní stížnost podal navrhovatel dne 3.1.1997, tedy po lhůtě stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu.
Full text
III. ÚS 3/97
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud ČR rozhodl ve věci ústavní stížnosti K.B., zastoupeného advokátem JUDr. L.M.,
t a k t o
Návrh se o d m í t á.
O d ů v o d n ě n í
Dne 3.1.1997 podal navrhovatel ústavní stížnost, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 6.1.1997. Ústavní stížnost směřovala proti rozsudku Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 22.7.1996, sp.zn. 2 T 80/96, usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 1.10.1996, sp.zn. 13 To 352/96, a rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 28.3.1996, sp.zn. 2 Tzn 83/95. Těmito rozhodnutími měla být porušena základní práva stěžovatele, daná mu čl. 4 odst. 4 a čl. 40 odst. 5 Listiny základních-práv a svobod. V petitu návrhu pak stěžovatel žádá, aby Ústavní soud zrušil vedle uvedených rozhodnutí i související usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30.3.1993, sp.zn. 4 To 151/93 a rozsudek okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 1.3.1993, sp.zn. 2 T 8/93.
Ve smyslu § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním
III. ÚS 3/97
prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje. Ze spisu Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou, sp.zn. 2 T 80/96, Ústavní soud zjistil, že rozhodnutím o posledním prostředku, který zákon k ochraně stěžovatelova práva poskytuje, bylo usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 1.10.1996, sp.zn. 13 To 352/96. Toto usnesení nabylo právní moci vyhlášením téhož dne (§ 140 odst. 1 písmeno a) trestního řádu). Ústavní stížnost podal navrhovatel dne 3.1.1997, tedy po lhůtě stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu.
Ústavnímu soudu proto nezbylo než návrh, který byl podán po lhůtě stanovené pro jeho podání podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, odmítnout.
P o u č e n í: Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.
V Brně dne 16. ledna 1997
JUDr.Vladimír JURKA soudce Ústavního soudu ČR