Legislator Case Law & Legislation
III.ÚS 147/97 ECLI:CZ:US:1997:3.US.147.97 AI generated

III.ÚS 147/97 · Ústavní soud České republiky

Case Number III.ÚS 147/97
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date

Legislator summary

AI generated

Navrhovatel se ústavní stížností domáhal zrušení rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích, čj. 11 C 4/96-51, ze dne 8. 1. 1997, kterým byl zamítnut stěžovatelův návrh, aby odpůrci bylo uloženo omluvit se navrhovateli v návrhu uvedeným textem. Z ústavní stížnosti vyplývalo, že navrhovatel se proti rozsudku krajského soudu neodvolal. Tuto skutečnost také potvrdil Ústavnímu soudu na jeho dotaz dne 27. 5. 1997.

Legislator headnote

AI generated

III.ÚS 147/97 · Ústavní soud České republiky: jeho práva poskytuje; za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení. Procesním prostředkem, který zákon k ochraně práva poskytuje, je nepochybně i odvolání proti rozhodnutí soudu prvého stupně. Ve věcech ochrany osobnosti jako soudy prvého stupně rozhodují podle ust. § 9 odst. 2 písmeno a) o.s.ř. krajské soudy. Jak sám navrhovatel ve svém návrhu i ve vyjádření ze dne 27.5.1997 uvádí, že nepodal odvolání proti rozsudku krajského soudu, tedy soudu prvého stupně.

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

III. ÚS 147/97 ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud ČR rozhodl ve věci ústavní stížnosti navrhovatele M.M.,

t a k t o

Návrh se o d m í t á. O d ů v o d n ě n í

Navrhovatel se ústavní stížností domáhal zrušení rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích, čj. 11 C 4/96-51, ze dne 8. 1. 1997, kterým byl zamítnut stěžovatelův návrh, aby odpůrci bylo uloženo omluvit se navrhovateli v návrhu uvedeným textem.

Z ústavní stížnosti vyplývalo, že navrhovatel se proti rozsudku krajského soudu neodvolal. Tuto skutečnost také potvrdil Ústavnímu soudu na jeho dotaz dne 27. 5. 1997.

Podle ust. § 72 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, jsou oprávněni podat ústavní stížnost fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v

řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle č1. 10 Ústavy. Podle ust. § 75 odst. 1 citovaného zákona, je však ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně

III. ÚS 147/97

jeho práva poskytuje; za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení. Procesním prostředkem, který zákon k ochraně práva poskytuje, je nepochybně i odvolání proti rozhodnutí soudu prvého stupně. Ve věcech ochrany osobnosti jako soudy prvého stupně rozhodují podle ust. § 9 odst. 2 písmeno a) o.s.ř. krajské soudy. Jak sám navrhovatel ve svém návrhu i ve vyjádření ze dne 27.5.1997 uvádí, že nepodal odvolání proti rozsudku krajského soudu, tedy soudu prvého stupně.

Na základě výše uvedených skutečností Ústavnímu soudu nezbylo než návrh podle § 43 odst. 1 písmeno f) zákona č. 182/1993 Sb., o ústavním soudu, odmítnout, protože navrhovatel nevyužil všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje.

Poučení:

Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 16. června 1997

JUDr.Vladimír JURKA

soudce Ústavního soudu ČR