II.ÚS 394/97 · Ústavní soud České republiky

II. ÚS 394/97

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENI

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud rozhodl v právní věci navrhovatele P.H., zastoupeného advokátem P.C., o stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 5. 8. 1997, sp. zn. 9 To 560/97, t a k t o :

Návrh s e o d m í t á.

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatel se ve svém návrhu, podaném na poště k přepravě dne 17. 10. 1997, s odvoláním na porušení čl. 8 Listiny základních práv a svobod domáhal zrušení rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 5. 8. 1997, sp. zn. 9 To 560/97, kterým byla zamítnuta jeho stížnost do usnesení Městského soudu v Brně ze dne 12. 6. 1997, čj. 7 Nt 3951/97-6, o prodloužení vazební lhůty, neboť orgány činné v trestním řízení v rozporu s ustanovením § 71 odst. 1 tr. řádu postupují liknavě, čímž se dopouští porušení čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a povinností.

Dle ustanovení § 72 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb. lze ústavní stížnost podat ve lhůtě do 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti.

Ústavní soud přezkoumal ústavní stížnost spolu s připojeným napadeným usnesením Krajského soudu v Brně, sp. zn. 9 To 560/97, a zjistil, že napadené usnesení bylo vydáno dne 5. 8. 1997 a s ohledem na ustanovení § 140 odst. 1 písm. b, cc tr. řádu nabylo téhož dne právní moci. Protože navrhovatel svůj návrh podal k přepravě až dne 17. 10. 1997, jde zcela zjevně o návrh podaný po uplynutí 60 denní lhůty, upravené ve shora citovaném ustanovení § 72 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb.

Za této situace Ústavnímu soudu nezbylo než návrh dle § 43 odst. 1 písm. b) zák. č. 182/1993 Sb. odmítnout jako návrh podaný po lhůtě stanovené tímto zákonem.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

JUDr. Iva Brožová

soudkyně Ústavního soudu

V Brně dne 24. 10. 1997