I.ÚS 406/97 · Ústavní soud České republiky
Legislator summary
AI generatedÚstavní soud České republiky rozhodl dnešního dne o ústavní stížnosti stěžovatelů J.P. a P.P., proti blíže neoznačeným rozsudkům Vrchního soudu v Praze o zamítnutí poskytnutí jednorázové peněžní částky některým obětem nacistické perzekuce, Stěžovatelé se ústavní stížností ze dne 25. 9. 1997 domáhají nápravy ve věci neposkytnutí jednorázové peněžní částky některým obětem nacistické perzekuce podle zákona č. 217/1994 Sb. po jejich otci J.P., který zahynul v koncentračním táboře T. Svoji stížností napadli blíže neoznačené rozsudky Vrchního soudu v Praze, potvrzující zamítavé rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení v této věci.
Legislator headnote
AI generatedI.ÚS 406/97 · Ústavní soud České republiky: Podle ustanovení § 72 odst. 2. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná běžet dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje. Oba citované rozsudky Vrchního soudu v Praze, vydané pod č.j. 7 A 745/96-10 ve věci stěžovatele J.P. a pod č.j. 7 A 747/96-8 ve věci stěžovatele P.P., nabyly právní moci dne 4. 9. 1996. Tímto dnem počala běžet zákonná šedesátidenní lhůta k podání ústavní stížnosti, která skončila dne 3. 11. 1996. Ústavní stížnost však byla podána až dne 25. 9. 1997, tedy opožděně.
Full text
I. ÚS 406/97 ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud České republiky rozhodl dnešního dne o ústavní stížnosti stěžovatelů J.P. a P.P., proti blíže neoznačeným rozsudkům Vrchního soudu v Praze o zamítnutí poskytnutí jednorázové peněžní částky některým obětem nacistické perzekuce,
t a k t o
Ústavní stížnost se o d m í t á. O d ů v o d n ě n í
Stěžovatelé se ústavní stížností ze dne 25. 9. 1997 domáhají nápravy ve věci neposkytnutí jednorázové peněžní částky některým obětem nacistické perzekuce podle zákona č. 217/1994 Sb. po jejich otci J.P., který zahynul v koncentračním táboře T. Svoji stížností napadli blíže neoznačené rozsudky Vrchního soudu v Praze, potvrzující zamítavé rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení v této věci.
Ze zpráv Vrchního soudu v Praze ze dnů 10. 12. 1997 a 11. 12. 1997 bylo zjištěno, že ve věci J.P. šlo o rozsudek vydaný pod č.j. 7 A 745/96-10, který nabyl právní moci dne 4. 9. 1996. Ve věci P.P. šlo o rozsudek vydaný pod
I. ÚS 406/97
Č.j. 7 A 747/96-8, který nabyl právní moci rovněž dne 4. 9. 1996.
Podle ustanovení § 72 odst. 2. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná běžet dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje. Oba citované rozsudky Vrchního soudu v Praze, vydané pod č.j. 7 A 745/96-10 ve věci stěžovatele J.P. a pod č.j. 7 A 747/96-8 ve věci stěžovatele P.P., nabyly právní moci dne 4. 9. 1996. Tímto dnem počala běžet zákonná šedesátidenní lhůta k podání ústavní stížnosti, která skončila dne 3. 11. 1996. Ústavní stížnost však byla podána až dne 25. 9. 1997, tedy opožděně.
Proto Ústavní soud, v souladu s ustanovením § 43 odst.1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., ústavní stížnost odmítl.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 29 . ledna 1998
JUDr. Vojen Güttler soudce zpravodaj