IV.ÚS 351/96 · Ústavní soud České republiky

K rozhodování soudu bez jednání podle §250 f OSŘ (nepřípustnost v nejednoduchých případech)

Ústavní soud České republiky

rozhodl dne 24. února 1997

v senátě ve věci ústavní stížnosti Z. C., spol. s r. o., J. proti

rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 8. 1996, čj. 22 Ca

557/95-16, za účasti Krajského soudu v Ostravě, jako účastníka

řízení, a vedlejšího účastníka Okresního úřadu Šumperk,

t a k t o :

Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 8. 1996, čj.

22 Ca 557/95-16, se z r u š u j e .

O d ů v o d n ě n í :

Ve včas podané ústavní stížnosti proti shora uvedenému

rozsudku Krajského soudu v Ostravě, zamítajícímu žalobu

stěžovatele proti rozhodnutí Okresního úřadu v Šumperku, referátu

regionálního rozvoje a územního plánování, ze dne 9. 6. 1995, čj.

Reg. 388/956-O 17/95/Ž/330, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí odboru

výstavby a životního prostředí Městského úřadu J. ze dne 23. 3.

1995, čj. Výst. VS 104/94-Kr, o uložení pokuty stěžovateli ve výši

Kč 55.000,-- za provádění stavebních úprav bez stavebního

povolení, stěžovatel v podstatě uvádí, že krajský soud zamítl

podanou žalobu bez jednání, když zaujal stanovisko, že pro tento

postup jsou splněny podmínky uvedené v ustanovení § 250f o. s. ř.

V daném případě byly však překročeny meze stanovené citovaným

ustanovením, připouštějícím soudu rozhodnout bez jednání, a proto

třeba mít za to, že krajský soud postupoval v rozporu

s ustanovením § 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále

jen "Listina") a článkem 6 odst. 1 Evropské úmluvy o ochraně

lidských práv a základních svobod. Z těchto důvodů stěžovatel

navrhuje, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno.

Krajský soud v Ostravě ve svém vyjádření ze dne 17. 2. 1997

poukázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí, v němž nezjistil, že

by v řízení před správními orgány došlo k porušení práv

stěžovatele upřením možnosti uplatnit své námitky. Pokud jde

o otázku nesprávného postupu podle § 250f o. s. ř., lze poukázat

na ustanovení § 250i odst. 1 o. s. ř., výslovně stanovící, že při

přezkoumávání zákonnosti rozhodnutí je pro soud rozhodující

skutkový stav, který tu byl v době vydání napadeného rozhodnutí;

dokazování se neprovádí.

Vedlejší účastník Okresní úřad v Šumperku odkázal ve svém

vyjádření na stanovisko obsažené v dopise ze dne 11. 8. 1995,

adresovaném Krajskému soudu v Ostravě, v němž navrhoval zamítnutí

žaloby.

Svůj názor na použití § 250f o. s. ř. vyslovil Ústavní soud

v celé řadě nálezů, v nichž vesměs zdůraznil výjimečnost aplikace

tohoto ustanovení. Nálezem Ústavního soudu ze dne 24. 9. 1996, sp.

zn.

Pl. ÚS 18/96

, bylo ustanovení § 250f o. s. ř. zrušeno, a to

dnem 1. 5. 1997.

V projednávané věci zjistil Ústavní soud z obsahu spisu

Krajského soudu v Ostravě, sp. zn. 22 Ca 557/95, že již v řízení

u tohoto soudu stěžovatel vytýkal správnímu orgánu, že nevzal

v úvahu jeho ohlášení stavebních úprav z 2. 11. 1994, náležitě

nezjistil skutkový stav v tom směru, kdy přesně jednotlivé práce

byly provedeny, a to zejména ve vztahu k prvému rozhodnutí

o uložení pokuty z 26. 10. 1994. Vzhledem k těmto obsáhlým

námitkám, poukazujícím jak na nedostatečné zjištění skutkového

stavu, tak i nesprávné právní posouzení věci, lze jen stěží mít za

to, že jde o jednoduchý případ, jaký má na mysli ustanovení §

250f o. s. ř. Tím, že v tomto, podle názoru Ústavního soudu,

nikoli jednoduchém, případě rozhodl krajský soud bez jednání,

porušil podle názoru Ústavního soudu článek 38 odst. 2 Listiny,

jakož i článek 6 odst. 1 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv

a základních svobod.

Ústavní soud proto z uvedených důvodů ústavní stížnosti podle

ustanovení § 82 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.,

o Ústavním soudu, vyhověl a napadené rozhodnutí Krajského soudu

v Ostravě podle ustanovení § 82 odst. 3 písm. a) citovaného zákona

zrušil.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat.

V Brně dne 24. února 1997