IV.ÚS 21/96 · Ústavní soud České republiky
Czech Republic (CZ)
Legislator summary
AI generatedÚstavní soud České republiky rozhodl dne 13. března 1996 ve věci ústavní stížnosti S.K., zastoupené advokátem JUDr. V.J., proti rozhodnutí V.ú. v P., ze dne 1. 9. 1995, čj. 53407315465502/6, a Ministerstva obrany ČR ze dne 30. 11. 1995, čj. 34/21-1361-44/2, Podle ustanovení § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Tak je tomu v projednávané věci, neboť stěžovatelka, jak je zjevno z obsahu její ústavní stížnosti, nepožádala o přezkoumání napadených rozhodnutí ve správním soudnictví, ačkoli nejde o žádný z případů, uvedených v ustanovení § 248 odst. 1 a 2 o. s. ř., v nichž soudy nepřezkoumávají rozhodnutí správních orgánů nebo v nichž podle odst. 3 citovaného ustanovení jsou z přezkoumávání soudem
Legislator headnote
AI generatedIV.ÚS 21/96 · Ústavní soud České republiky: Ústavnímu soudu proto nezbylo, než z uvedených důvodů ústavní stížnost jako nepřípustnou podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. f) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, odmítnout.
Full text
IV. ÚS 21/96
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud České republiky rozhodl dne 13. března 1996 ve věci ústavní stížnosti S.K., zastoupené advokátem JUDr. V.J., proti rozhodnutí V.ú. v P., ze dne 1. 9. 1995, čj. 53407315465502/6, a Ministerstva obrany ČR ze dne 30. 11. 1995, čj. 34/21-1361-44/2,
t a k t o
Ústavní stížnost se odmítá.
O d ů v o d n ě n í :
Podle ustanovení § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Tak je tomu v projednávané věci, neboť stěžovatelka, jak je zjevno z obsahu její ústavní stížnosti, nepožádala o přezkoumání napadených rozhodnutí ve správním soudnictví, ačkoli nejde o žádný z případů, uvedených v ustanovení § 248 odst. 1 a 2 o. s. ř., v nichž soudy nepřezkoumávají rozhodnutí správních orgánů nebo v nichž podle odst. 3 citovaného ustanovení jsou z přezkoumávání soudem
- 2 - IV. ÚS 21/96
vyloučena rozhodnutí správních orgánů, vydaná na základě ustanovení, uvedených v příloze A, která je součástí tohoto zákona, jakož i rozhodnutí, jejichž přezkoumávání vylučují zvláštní zákony. Podle názoru Ústavního soudu nelze v projednávané věci aplikovat ani ustanovení § 75 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, podle něhož ústavní soud neodmítne přijetí ústavní stížnosti, i když není splněna podmínka podle předchozího odstavce, jestliže stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele. Výjimku z uvedené zásady lze totiž připustit jen v mimořádných případech, kdy je ohrožena efektivita ochrany základních práv a svobod. Tak tomu však v daném případě evidentně není a naopak bylo na stěžovatelce, aby všemu tomu, čím individualizuje své tvrzené právo, dala průchod vyčerpáním všech procesních prostředků.
Ústavnímu soudu proto nezbylo, než z uvedených důvodů ústavní stížnost jako nepřípustnou podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. f) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, odmítnout.
Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.
V Brně dne 13. března 1996
prof. JUDr. Vladimír Čermák soudce zpravodaj