Legislator Case Law & Legislation
IV.ÚS 13/96 ECLI:CZ:US:1996:4.US.13.96 AI generated

IV.ÚS 13/96 · Ústavní soud České republiky

Case Number IV.ÚS 13/96
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date

Legislator summary

AI generated

Ústavní soud České republiky rozhodl dne 23. ledna 1996 ve věci návrhu P.Č., Podle ustanovení § 64 odst. 1 písm. d) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, může návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení podle článku 87 odst. 1 písm. a) Ústavy podat pouze ten, kdo podal ústavní stížnost za podmínek uvedených v § 74 tohoto zákona. Tato podmínka není však v projednávané věci splněna, neboť navrhovatel svůj návrh na zrušení ustanovení §§ 41 a 42 tr. z. s ústavní stížností nespojil. Pokud jde o další v návrhu uvedené podněty či návrhy, týkající se výkladu recidivy, důsledného uplatňování presumpce neviny, změny zákona v otázce podjatosti soudců, nezákonného zadržování ve vazebních věznicích, omezování občana vazbou podle § 67 tr. ř., jakož i podle §§ 71, 72 tr. ř., jde vesměs o otázky, k jejichž projednání není Ústavní soud bez dalšího příslušný. Jinými slovy, Ústavní soud je sice

Legislator headnote

AI generated

IV.ÚS 13/96 · Ústavní soud České republiky: soudním orgánem ochrany ústavnosti (článek 83 Ústavy), o zásazích orgánů veřejné moci může však rozhodovat pouze v souvislosti s podanou ústavní stížností podle § 72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, a pouze při splnění podmínek uvedených v § 74 citovaného zákona může také věcně projednat návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení.

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

.

IV. ÚS 13/96

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl dne 23. ledna 1996 ve věci návrhu P.Č.,

t a k t o

Návrh se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Podle ustanovení § 64 odst. 1 písm. d) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, může návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení podle článku 87 odst. 1 písm. a) Ústavy podat pouze ten, kdo podal ústavní stížnost za podmínek uvedených v § 74 tohoto zákona. Tato podmínka není však v projednávané věci splněna, neboť navrhovatel svůj návrh na zrušení ustanovení §§ 41 a 42 tr. z. s ústavní stížností nespojil. Pokud jde o další v návrhu uvedené podněty či návrhy, týkající se výkladu recidivy, důsledného uplatňování presumpce neviny, změny zákona v otázce podjatosti soudců, nezákonného zadržování ve vazebních věznicích, omezování občana vazbou podle § 67 tr. ř., jakož i podle §§ 71, 72 tr. ř., jde vesměs o otázky, k jejichž projednání není Ústavní soud bez dalšího příslušný. Jinými slovy, Ústavní soud je sice

2 - IV. ÚS 13/96

soudním orgánem ochrany ústavnosti (článek 83 Ústavy), o zásazích orgánů veřejné moci může však rozhodovat pouze v souvislosti s podanou ústavní stížností podle § 72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, a pouze při splnění podmínek uvedených v § 74 citovaného zákona může také věcně projednat návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení.

Z uvedených důvodů Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. d) a e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 23. ledna 1996

prof. JUDr. Vladimír Čermák

soudce zpravodaj