III.ÚS 304/96 · Ústavní soud České republiky
Czech Republic (CZ)
Legislator summary
AI generatedÚstavní soud České republiky rozhodl ve věci navrhovatele V.D., o návrhu ze 4. listopadu 1996, t a k t o : Návrhem, který byl Ústavnímu soudu doručen 5. listopadu 1996, se stěžovatel domáhal přezkoumání rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci a uvedl, že je nepokládá za správné, když nebylo vyhověno jeho nároku na řádné odškodnění pracovního úrazu a jeho následků.
Legislator headnote
AI generatedIII.ÚS 304/96 · Ústavní soud České republiky: Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou. Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná běžet dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti /§ 72 odst. 1 písm. a) a odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb./.
Full text
III. ÚS 304/96-7
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci navrhovatele V.D., o návrhu ze 4. listopadu 1996, t a k t o :
Návrh se odmítá.
Odůvodnění :
Návrhem, který byl Ústavnímu soudu doručen 5. listopadu 1996, se stěžovatel domáhal přezkoumání rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci a uvedl, že je nepokládá za správné, když nebylo vyhověno jeho nároku na řádné odškodnění pracovního úrazu a jeho následků.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou. Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná běžet dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti /§ 72 odst. 1 písm. a) a odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb./.
Z obsahu stížnosti, rozsudku Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. 2. Cao 98/96, ze dne 11. července 1996, a sdělení Krajského soudu v Ostravě z 10. prosince 1996 bylo zjištěno, že rozsudek Vrchního soudu v Olomouci nabyl právní moci 6. srpna 1996. Lhůta k podání ústavní stížnosti tedy počala běžet dne 6. srpna 1996 a uplynula 4. října 1996. Navrhovatel předal k doručení Ústavnímu soudu svou stížnost dne 4. listopadu 1996, tedy po lhůtě, stanovené § 72 odst. 2 zák. č.182/1993 Sb.
Pro výše uvedená zjištění a znění § 43 odst. 1 písm. a) cit. zákona byl návrh, podaný po lhůtě k tomu určené, odmítnut. Je třeba také uvést, že stěžovatel nebyl v řízení zastoupen advokátem, jak to vyžaduje ustanovení § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., vady návrhu
III. ÚS 304/96-8
neodstranil přes výzvu Ústavního soudu a upozornění na následky nesplnění výzvy, tj. na to, že neodstranění vad návrhu je podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu rovněž důvodem pro jeho odmítnutí.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně 16. prosince 1996
JUDr. Pavel Holländer soudce zpravodaj