Legislator Case Law & Legislation
III.ÚS 270/96 ECLI:CZ:US:1996:3.US.270.96 AI generated

III.ÚS 270/96 · Ústavní soud České republiky

Case Number III.ÚS 270/96
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date

Legislator summary

AI generated

Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci navrhovatele F.N., zastoupeného advokátem JUDr. A.H., Navrhovatel podal ústavní stížnost, kterou Ústavní soud obdržel dne 8. 10. 1996. Ústavní stížnost směřuje proti usnesení Okresního soudu v Hradci Králové, sp. zn. Nt 711/96, ze dne 12. 1. 1996, kterým byl navrhovatel podle § 68 tr. řádu vzat do vazby z důvodů uvedených v ustanovení § 67 písm. a), b), c) tr. řádu. Takto jednoznačně a bezpochybně je vyjádření i petit podané ústavní stížnosti s návrhem, aby Ústavní soud vydal nález, kterým se zmíněné rozhodnutí Okresního soudu v Hradci Králové zrušuje. Nic na tom nemění ani zmínka o případných navazujících rozhodnutích téhož soudu, sp. zn. Nt 801/96, a Krajského soudu v Hradci Králové, sp. zn. 11 To 347/96 (ve věci je stále jako "odpůrce" uváděn Okresní soud Hradec Králové), a obsah ústavní stížnosti jednoznačně směřuje proti zmíněnému usnesení Okresního

Legislator headnote

AI generated

III.ÚS 270/96 · Ústavní soud České republiky: Z návrhu na zahájení řízení před Ústavním soudem ČR (§ 34 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb.) musí být patrno, čeho se navrhovatel domáhá. Jak již uvedeno, v daném případě se výslovně (jak plyne jednoznačně z obsahu návrhu i ze samotného petitu) domáhá zrušení již zmíněného usnesení Okresního soudu v Hradci Králové, sp. zn. Nt 711/96, ze dne 12. 1. 1996.

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

III.ÚS 270/96

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci navrhovatele F.N., zastoupeného advokátem JUDr. A.H.,

t a k t o

Návrh se o d m í t á . O d ů v o d n ě n í :

Navrhovatel podal ústavní stížnost, kterou Ústavní soud obdržel dne 8. 10. 1996. Ústavní stížnost směřuje proti usnesení Okresního soudu v Hradci Králové, sp. zn. Nt 711/96, ze dne 12. 1. 1996, kterým byl navrhovatel podle § 68 tr. řádu vzat do vazby z důvodů uvedených v ustanovení § 67 písm. a), b), c) tr. řádu. Takto jednoznačně a bezpochybně je vyjádření i petit podané ústavní stížnosti s návrhem, aby Ústavní soud vydal nález, kterým se zmíněné rozhodnutí Okresního soudu v Hradci Králové zrušuje. Nic na tom nemění ani zmínka o případných navazujících rozhodnutích téhož soudu, sp. zn. Nt 801/96, a Krajského soudu v Hradci Králové, sp. zn. 11 To 347/96 (ve věci je stále jako "odpůrce" uváděn Okresní soud Hradec Králové), a obsah ústavní stížnosti jednoznačně směřuje proti zmíněnému usnesení Okresního

III. ÚS 270/96

soudu v Hradci Králové (včetně užití argumentace - zejména zdravotních důvodů týkajících se navrhovatele a z toho odvozených a namítaných porušení příslušných ustanovení Listiny základních práv a svobod a navazujících mezinárodních dokumentů o lidských právech a svobodách).

Z návrhu na zahájení řízení před Ústavním soudem ČR (§ 34 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb.) musí být patrno, čeho se navrhovatel domáhá. Jak již uvedeno, v daném případě se výslovně (jak plyne jednoznačně z obsahu návrhu i ze samotného petitu) domáhá zrušení již zmíněného usnesení Okresního soudu v Hradci Králové, sp. zn. Nt 711/96, ze dne 12. 1. 1996.

Ze spisu Okresního soudu v Hradci Králové, sp. zn. Nt 711/96, který si Ústavní soud vyžádal potom plyne, že vůči zmíněnému rozhodnutí (o vzetí do vazby navrhovatele) byla navrhovatelem podána Krajskému soudu v Hradci Králové stížnost dne 25. 1. 1996 (a doplněná dne 1. 2. 1996).

O uvedené stížnosti potom rozhodl Krajský soud v Hradci Králové usnesením, sp. zn. 13 To 35/96, ze dne 6. 2. 1996, a to tak, že ji podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. řádu zamítl. Přesto, že v ústavní stížnosti toto rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové nebylo napadeno, lze mít za to, že ve věci stěžovatel vyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, a ústavní stížnost tak nelze označit za nepřípustnou.

V naznačených souvislostech je však na tomto místě nutno zdůraznit, že z hlediska ustanovení § 72 odst . 2 zák. č. 182/1993 Sb. lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů s tím, že tato lhůta počíná dnem kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst. 1), a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti.

III. ÚS 270/96

S ohledem na uvedené, nezbylo Ústavnímu soudu ČR, než návrh podle § 43 odst. 1 písm. b) zák. č. 182/93 Sb. odmítnout jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání zákonem č. 182/1993 Sb.

P o u č e n í: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 5. listopadu 1996

JUDr.Vladimír JURKA

soudce Ústavního soudu ČR