III.ÚS 250/96 · Ústavní soud České republiky

III. ÚS 250/96-16

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci navrhovatelky ing. R.Š., zastoupené advokátem JUDr. P.V., o ústavní stížnosti proti rozsudku Městského soudu v Praze sp. zn. 15 Co 537/95, t a k t o :

Návrh se odmítá.

Odůvodnění :

Návrhem, podaným 10. září 1996, se stěžovatelka domáhala přezkoumání postupu Městského soudu v Praze v řízení o odvolání proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5. Uvedla, že podle jejího přesvědčení soud ve svém rozhodnutí nevzal zřetel na předkládané důkazy, rozhodl v rozporu s jejími ústavně zaručenými právy, zakotvenými v čl. 11 a v čl. 36 Listiny základních práv a svobod. Navrhla, aby Ústavní soud rozsudek Městského soudu v Praze sp. zn. 15 Co 537/95 zrušil.

Předsedkyně senátu Městského soudu v Praze k obsahu stížnosti uvedla, že všechny stěžovatelkou navržené důkazy byly provedeny soudy obou stupňů a hodnoceny tak, jak vyplývá z odůvodnění rozsudků. Vyslovila přesvědčení, že stěžovatelce újma na ústavních právech nevznikla.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti (§ 72 odst. 1 písm. a) a odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb.)

III. ÚS 250/96-17

Z obsahu spisu Obvodního soudu pro Prahu 5 sp. zn. 11 C 170/94, rozsudku Městského soudu v Praze sp. zn. 15 Co 537/95, ze dne 10. května 1996, a dokladu o přijetí zásilky poštou P., bylo zjištěno, že stížností napadený rozsudek nabyl právní moci 11. července 1996, stížnost byla podána k doručení dne 10. září 1996, tj. po lhůtě, stanovené § 72 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb. (poslední den lhůty uplynul dne 9. září 1996).

S ohledem na výše uvedené soudce zpravodaj, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, návrh podaný po lhůtě, v souladu s § 43 odst. 1 písm. b) zák. č. 182/1993 Sb., odmítl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně 16. dubna 1997

JUDr. Pavel Holländer soudce zpravodaj