Legislator Case Law & Legislation
III.ÚS 135/96 ECLI:CZ:US:1996:3.US.135.96 AI generated

III.ÚS 135/96 · Ústavní soud České republiky

Case Number III.ÚS 135/96
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date

Legislator summary

AI generated

Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci ústavní stížnosti MUDr. M.B., zastoupené advokátem JUDr. Z.K., Dne 14. 5. 1996 podala stěžovatelka MUDr. M.B., Ústavnímu soudu ČR ústavní stížnost proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, čj. Nc 1600/96, ze dne 18. 3. 1996 ve spojení s usnesením Okresního soudu v Pardubicích, č.j. 14 Nc ,1600/96, ze dne 23. 1. 1996.

Legislator headnote

AI generated

III.ÚS 135/96 · Ústavní soud České republiky: usnesení je místně příslušným Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou, u něhož je veden opatrovnický spis nezletilého. Vzhledem k tomu, že trvalé bydliště nezletilého je v obvodu Okresního soudu v Pardubicích, domnívá se stěžovatelka, že v zájmu řádné ochrany zájmů nezletilého a vzhledem k ust. § 88 písm. c) občanského soudního řádu měl o podaném návrhu jednat Okresní soud v Pardubicích.

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

III. ÚS 135/96

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České, republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci ústavní stížnosti MUDr. M.B., zastoupené advokátem JUDr. Z.K.,

t a k t o

Návrh se o d m í t á. O d ů v o d n ě n í :

Dne 14. 5. 1996 podala stěžovatelka MUDr. M.B., Ústavnímu soudu ČR ústavní stížnost proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, čj. Nc 1600/96, ze dne 18. 3. 1996 ve spojení s usnesením Okresního soudu v Pardubicích, č.j. 14 Nc ,1600/96, ze dne 23. 1. 1996.

Podle doplněného podání stěžovatelka tvrdí, že uvedenými rozhodnutími soudů bylo porušeno její základní právo zakotvené v čl. 90 Ústavy ČR a v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Porušení uvedeného práva spatřuje stěžovatelka v tom, že Okresní soud v Pardubicích svým usnesením vyslovil svou místní nepříslušnost k projednání návrhu na vyslovení zákazu styku nezletilého s otcem a Krajský soud v Hradci Králové toto usnesení potvrdil, přičemž podle obou

usnesení je místně příslušným Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou, u něhož je veden opatrovnický spis nezletilého. Vzhledem k tomu, že trvalé bydliště nezletilého je v obvodu Okresního soudu v Pardubicích, domnívá se stěžovatelka, že v zájmu řádné ochrany zájmů nezletilého a vzhledem k ust. § 88 písm. c) občanského soudního řádu měl o podaném návrhu jednat Okresní soud v Pardubicích.

III. ÚS 135/96

Usnesením, kterým Okresní soud v Pardubicích vyslovil svou místní nepříslušnost, byla tak stěžovatelka zbavena ochrany svého práva.

V dané věci byla místní příslušnost Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou vyslovena rozhodnutím tohoto soudu čj. 3 C 11/94 ze dne 3. 8. 1994,a v důsledku tohoto rozhodnutí je opatrovnický spis veden u téhož soudu pod sp. zn. Nc 248/94. Podle § 11 odst. 1 o.s.ř. jsou pro určení místní příslušnosti až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení. Ve věcech péče soudu o nezletilé, změní-li se okolnosti, podle nichž se posuzuje příslušnost, připouští občanský soudní řád změnu místní příslušnosti, jestliže je to v zájmu nezletilého (§ 177 odst. 2 o.s.ř.). O změně místní příslušnosti však rozhoduje ten soud, který vede opatrovnický spis, nikoliv soud, na něhož by místní příslušnost měla být přenesena. Jestliže Okresní soud v Pardubicích vyslovil svou místní nepříslušnost, pak jeho rozhodnutí je v souladu s ust. § 177 odst. 2 o.s.ř. a stěžovatelce takovým rozhodnutím nebyla odňata možnost ochrany jejích zájmů, resp. zájmů nezletilého. Rozhodnutí o změně místní příslušnosti nadále náleží Okresnímu soudu v Rychnově nad Kněžnou. Vzhledem k těmto skutečnostem dospěl Ústavní soud k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná, když navrhovatelce nebylo znemožněno se stanoveným postupem domáhat svého práva u nezávislého a nestranného soudu. Popsaným postupem obou uvedených soudů nebyla totiž zasažena navrhovatelkou uváděná základní práva a svobody.

Na základě výše uvedených skutečností nezbylo Ústavnímu soudu ČR než návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti podle § 43 odst. 1 písm. c) zák. č. 182/1993 Sb. odmítnout, jako zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

JUDr.Vladimír JURKA

V Brně dne 5 . září 1996 soudce Ústavního soudu ČR