Legislator Case Law & Legislation
II.ÚS 265/96 ECLI:CZ:US:1996:2.US.265.96 AI generated

II.ÚS 265/96 · Ústavní soud České republiky

Case Number II.ÚS 265/96
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date

Legislator summary

AI generated

Ústavní soud České republiky rozhodl v právní věci navrhovatelky J.T., zastoupené advokátem JUDr. R.J., o ústavní stížnosti proti rozhodnutí Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 25. 4. 1994, čj. 5 C 210/92-20, a rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. 3. 1995, čj. 14 o 640/94-36, došlé Ústavnímu soudu dne 3. 10. 1996, t a k t o :

Legislator headnote

AI generated

II.ÚS 265/96 · Ústavní soud České republiky: Dle § 43 odst. 1 písm. b) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li podán po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem. Podmínky tohoto ustanovení jsou naplněny, Ústavnímu soudu proto nezbylo, než návrh odmítnout.

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

II. ÚS 265/96

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl v právní věci navrhovatelky J.T., zastoupené advokátem JUDr. R.J., o ústavní stížnosti proti rozhodnutí Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 25. 4. 1994, čj. 5 C 210/92-20, a rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. 3. 1995, čj. 14 o 640/94-36, došlé Ústavnímu soudu dne 3. 10. 1996, t a k t o :

Ústavní stížnost se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 24. 3. 1995, čj. 14 o 640/94-36, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 25. 4. 1994, čj. 5 C 210/92-20, v řízení o přechod vlastnického práva k nemovitostem. Rozhodnutí nabyla právní moci dne 28. 4. 1995.

Proti těmto rozsudkům podala navrhovatelka ústavní stížnost. Současně podala žádost o přiznání zachování lhůty k podání ústavní stížnosti s tím, že v důsledku dlouhodobé nemoci nemohla dodržet zákonnou lhůtu k podání ústavní stížnosti.

Podle ustanovení § 72 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje. Dle uvedeného ustanovení zákona ve vztahu k § 43 odst. 1 písm. b) cit. zákona

(jímž je ve spojení s čl. 88 Ústavy ústavní soud vázán), není dáno ústavnímu soudu k úvaze eventuální přiznání zachování lhůty tam, kde lhůta dle zákona marně uplynula.

V daném případě lhůta započala dne 28. 4. 1995 a posledním dnem k podání ústavní stížnosti byl den 26. 6. 1995.

Z výše uvedeného je zřejmé, že ústavní stížnost navrhovatelky nelze věcně projednat, neboť byla podána po uplynutí lhůty k podání ústavní stížnosti.

II. ÚS 265/96

Dle § 43 odst. 1 písm. b) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li podán po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem. Podmínky tohoto ustanovení jsou naplněny, Ústavnímu soudu proto nezbylo, než návrh odmítnout.

P o u č e n í: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

Vojtěch Cepl

soudce Ústavního soudu ČR

V Brně dne 22. října 1996