II.ÚS 234/96 · Ústavní soud České republiky

II. ÚS 234/96

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud rozhodl v právní věci navrhovatelky ing. Z.Š., zastoupené advokátem JUDr. J.B., o ústavní stížnosti proti rozhodnutí Krajského soudu v Praze ze dne 18. 4. 1996, sp. zn. 28 Co 191/96, t a k t o:

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

V návrhu ze dne 26. 8. 1996, doručeném Ústavnímu soudu dne 27. 8. 1996, se navrhovatelka domáhala zrušení rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 18. 4. 1996, sp. zn. 28 Co 191/96, neboť je přesvědčena, že Krajský soud v Praze se při nalézání práva neřídil zákonem, neposkytl ochranu zákonným právům navrhovatelky, nesprávně vyložil ustanovení § 67 a § 61 Zákoníku práce, čímž porušil č1. 90 a čl. 95 Ústavy ČR a č1. 36 odst. 1 Listiny.

Z připojeného spisu Okresního soudu v Kolíně, sp. zn. 13 C 1597/95, Ústavní soud zjistil, že napadeným rozsudkem Krajského soudu v Praze, sp. zn. 28 Co 191/96, ze dne 18. 4. 1996, byl ve věci samé změněn rozsudek Okresního soudu v Kolíně jako soudu prvého stupně, sp. zn. 13 C 1597/95, ze dne 5. 12. 1995, tak, že návrh na zaplacení dlužné částky se v plném rozsahu zamítá.

Dle ustanovení § 238 odst. 1 o.s.ř. je dovolání přípustné

II. ÚS 234/96

proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl změněn rozsudek soudu prvého stupně ve věci samé.

Ústavní soud po přezkoumání návrhu spolu s připojeným spisem Okresního soudu v Kolíně, sp. zn. 13 C 1597/95, dospěl k závěru, že proti rozhodnutí Krajského soudu v Praze, sp. zn. 28 Co 191/96, ze dne 19. 4. 1996, je zcela nepochybně přípustné dovolání dle ustanovení § 238 odst. 1 o.s.ř., neboť rozsudkem odvolacího soudu byl změněn rozsudek soudu I. stupně.

Dle ustanovení § 75 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje; za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení.

S ohledem na shora uvedená skutková zjištění vyplývající z připojeného spisu a citované ustanovení § 238 odst. 1 o.s.ř., má Ústavní soud za to, že v dané věci je dovolání jako mimořádný opravný prostředek, procesní prostředek, který zákon navrhovatelce k ochraně jejího práva poskytuje a který musí být vyčerpán, aby byla splněna podmínka přípustnosti ústavní stížnosti dle § 75 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb. Za této situace pak nezbylo ústavnímu soudu než ústavní stížnost dle § 43 odst. 1 písm. f) zák. č. 182/1993 Sb. odmítnout jako návrh nepřípustný, neboť stěžovatelka nevyčerpala všechny procesní prostředky, které zákon k ochraně práva poskytuje.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

JUDr. Iva Brožová

V Brně dne 30. 10. 1996 soudkyně Ústavního soudu ČR