I.ÚS 72/96 · Ústavní soud České republiky

I. ÚS 72/96

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud rozhodl dnešního dne ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Ing. J.R., zastoupeného advokátem JUDr. R.L., proti rozsudku Okresního soudu v Lounech ze dne 30. 6. 1987, č.j. P 42/82-91, a proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 2. 10. 1987, č.j. 12 Co 471/87-101,

t a k t o

Ústavní stížnost se o d m í t á.

Návrhu stěžovatele na úplné zaplacení nákladů na jeho zastoupení se nevyhovuje.

O d ů v o d n ě n í .

Stěžovatel se ústavní stížností ze dne 2. 3. 1996, u níž byly odstraněny vady dne 22. 4. 1996, domáhal zrušení rozsudku Okresního soudu v Lounech ze dne 30. 6. 1987, č.j. P 42/82-91, ve výroku o určení styku otce s dětmi ve spojení s potvrzujícím rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 2. 10. 1987, č.j. 12 Co 471/87-101. Zmíněnými rozsudky bylo údajně porušeno právo rodiče na výchovu a péči o jeho děti podle ustanovení článku 32 odst. 4 Listiny základních práv a svobod.

I. ÚS 72/96

Podle § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, lze podat ústavní stížnost ve lhůtě 60 dnů ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje. Tato podmínka však v souzené věci splněna není, neboť napadené rozsudky nabyly právní moci dne 11. 11. 1987.

Ústavní soud dodává, že za rozhodnutí ve smyslu § 72 odst. 2 citovaného zákona nelze považovat k ústavní stížnosti přiložené přípisy Vrchního státního zastupitelství, VZn 366/95, ze dne 4. 1. 1996, Vrchního státního zastupitelství, VZn 607/96, ze dne 29. 2. 1996 a Krajského státního zastupitelství, 2 KZn 607/95-8, ze dne 28. 3. 1995, kterými orgány státního zastupitelství odložily stěžovatelova "oznámení o podezření ze spáchání trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele".

Vliv na běh lhůty k podání ústavní stížnosti nemá ani podnět ke stížnosti pro porušení zákona, jehož se stěžovatel dovolává. V tomto směru Ústavní soud odkazuje na vlastní, již publikovanou judikaturu (srov. usnesení ze dne 14. 12. 1993,

sp. zn. III. ÚS 124/93

).

Z obsahu spisu je tedy zřejmé, že ústavní stížnost byla podána opožděně. Proto soudce zpravodaj ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítl [§ 43 odst.1 písm.b) citovaného

zákona].

Z ustanovení § 83 odst. 1 citovaného zákona plyne, že náhrada nákladů zastoupení státem je přípustná pouze v případě, že ústavní stížnost nebyla odmítnuta. Podmínky tohoto ustanovení splněny nejsou. Proto soudce zpravodaj žádosti stěžovatele, aby náklady jeho zastoupení zaplatil stát, nevyhověl.

I. ÚS 72/96

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 28. května 1996

JUDr. Vojen Güttler

soudce zpravodaj