Legislator Case Law & Legislation
I.ÚS 313/96 ECLI:CZ:US:1996:1.US.313.96 AI generated

I.ÚS 313/96 · Ústavní soud České republiky

Case Number I.ÚS 313/96
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date

Legislator summary

AI generated

Ústavní soud České republiky rozhodl dnešního dne soudcem zpravodajem JUDr. Vladimírem Paulem ve věci návrhu stěžovatele R., zastoupeného advokátem JUDr. P.H., o návrhu ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 6. 1996, čj. 2 -Cdon 422/96 - 129, a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 3. 1. 1996, čj. 11 Co 433/95 - 112,

Legislator headnote

AI generated

I.ÚS 313/96 · Ústavní soud České republiky: stížnost mimo jiné také směřuje, však takovým řádným opravným prostředkem není a má charakter mimořádného opravného prostředku (§ 236 a násl. o. s. ř.). Lhůta podle § 72 odst. 2 citovaného zákona se tedy vztahuje na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 3. 1. 1996, sp. zn. 11 Co 433/95 - 112, který nabyl právní moci dne 24. 1. 1996. V daném případě je tedy ústavní stížnost podána opožděně.

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

ÚS 313/96

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl dnešního dne soudcem zpravodajem JUDr. Vladimírem Paulem ve věci návrhu stěžovatele R., zastoupeného advokátem JUDr. P.H., o návrhu ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 6. 1996, čj. 2 -Cdon 422/96 - 129, a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 3. 1. 1996, čj. 11 Co 433/95 - 112,

t a k t o

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Svým podáním ze dne 11. 11. 1996, došlým Ústavnímu soudu dne 12. 11. 1996, podal stěžovatel návrh na zrušení usnesení Nejvyššího soudu CR ze dne 25. 6. 1996, čj. 2 Cdon 422/96 - 129, kterým bylo odmítnuto dovolání stěžovatele proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 3. 1. 1996, čj. 11 Co 433/95 - 112, týkajícího se neplatnosti výpovědi nájmu nebytových prostor a vzájemné žaloby o vyklizení nebytových prostor, jak o nich rozhodl Obvodní soud pro Prahu 1 pod sp. zn. 21 C 77/93 a Městský soud v Praze jeho rozhodnutí potvrdil. Stěžovatel namítal jak v postupu Městského soudu v Praze, tak Nejvyššího soudu hrubé porušení svých ústavně zaručených práv stanovených v čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, neboť jak uvádí, nebylo mu umožněno, aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům a jeho věc nebyla projednávána v jeho přítomnosti.

Ústavní soud nejprve zkoumal hledisko § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, tj. zda byla splněna lhůta pro podání ústavní stížnosti. Tato lhůta činí 60 dnů a počíná běžet dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst. 1 citovaného zákona). Ustanovení § 72 odst. 2 ve spojení s ustanovením § 75 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, má na mysli řádný opravný prostředek. Dovolání, proti kterému ústavní

I. ÚS 313/96

stížnost mimo jiné také směřuje, však takovým řádným opravným prostředkem není a má charakter mimořádného opravného prostředku (§ 236 a násl. o. s. ř.). Lhůta podle § 72 odst. 2 citovaného zákona se tedy vztahuje na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 3. 1. 1996, sp. zn. 11 Co 433/95 - 112, který nabyl právní moci dne 24. 1. 1996. V daném případě je tedy ústavní stížnost podána opožděně.

Soudce zpravodaj proto mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků svým usnesením podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, návrh odmítl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné

V Brně dne 11. prosince 1996 JUDr. Vladimír P a u 1

soudce zpravodaj