Legislator Case Law & Legislation
I.ÚS 162/96 ECLI:CZ:US:1996:1.US.162.96 AI generated

I.ÚS 162/96 · Ústavní soud České republiky

Case Number I.ÚS 162/96
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date

Legislator summary

AI generated

Ústavní soud České republiky rozhodl v právní věci navrhovatele J.S., o ústavní stížnosti proti rozhodnutí Městského soudu v Brně, t a k t o : Navrhovatel se svým návrhem domáhal přezkoumání rozsudku Městského soudu v Brně, jímž bylo zrušeno právo společného nájmu bytu po rozvodu jeho manželství a výlučnou nájemkyní byla určena jeho bývalá manželka. Zároveň žádal Ústavní soud, aby mu prostřednictvím Městského soudu v Brně umožnil styk s jeho nezletilým dítětem. Dle názoru navrhovatele se Městský soud v Brně svým postupem dopustil porušení základních lidských práva svobod.

Legislator headnote

AI generated

I.ÚS 162/96 · Ústavní soud České republiky: nebyla přiložena kopie rozhodnutí o tomto posledním prostředku ochrany práv (§ 72 odst. 4 cit. zák.). Konečně pak navrhovatel ani nebyl zastoupen advokátem (§ 30 cit. zák.).

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

I. ÚS 162/96

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl v právní věci navrhovatele J.S., o ústavní stížnosti proti rozhodnutí Městského soudu v Brně, t a k t o :

Návrh se odmítá . O d ů v o d n ě n í

Navrhovatel se svým návrhem domáhal přezkoumání rozsudku Městského soudu v Brně, jímž bylo zrušeno právo společného nájmu bytu po rozvodu jeho manželství a výlučnou nájemkyní byla určena jeho bývalá manželka. Zároveň žádal Ústavní soud, aby mu prostřednictvím Městského soudu v Brně umožnil styk s jeho nezletilým dítětem. Dle názoru navrhovatele se Městský soud v Brně svým postupem dopustil porušení základních lidských práva svobod.

Po přezkoumání návrhu dospěl Ústavní soud k závěru, že návrh nemá všechny náležitosti ústavní stížnosti, které zákon o Ústavním soudu, č. 182/1993 Sb., stanoví. Navrhovatel neuvedl, jaké jeho základní právo nebo svoboda byly postupem Městského soudu porušeny (§ 72 odst. 1 cit. z.), návrh neobsahoval označení důkazů, kterých se navrhovatel dovolává, nebylo z něj patrno, čeho se navrhovatel domáhá a návrh nebyl zaslán v dostatečném počtu vyhotovení (§ 34 odst. 1 cit. zák.). Dále z návrhu nebylo patrno, zda navrhovatel dříve, než se obrátil na Ústavní soud, vyčerpal všechny procesní prostředky, které zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst..1 cit. zák.), neboť k ústavní stížnosti

I. ÚS 162/96

nebyla přiložena kopie rozhodnutí o tomto posledním prostředku ochrany práv (§ 72 odst. 4 cit. zák.). Konečně pak navrhovatel ani nebyl zastoupen advokátem (§ 30 cit. zák.).

Ústavní soud navrhovatele na nedostatky návrhu upozornil a stanovil mu lhůtu 30 dnů k jejich odstranění.

Vzhledem k tomu, že navrhovatel ve stanovené lhůtě vady návrhu neodstranil, dospěl Ústavní soud k závěru, že jsou zde splněny podmínky ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, a proto mimo ústní jednání usnesením návrh odmítl.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí Ústavního soudu České republiky není odvolání přípustné.

V Brně 28. srpna 1996 prof.JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc. soudce Ústavního soudu ČR