I.ÚS 154/96 · Ústavní soud České republiky

Sp. zn. I. ÚS 154/96

ČESKÁ REPUBLIKA

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl dnešního dne soudcem zpravodajem JUDr. Vladimírem Paulem ve věci návrhu stěžovatele ing. V.S., zastoupeného advokátem JUDr. L.K., o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Ústi nad Labem ze dne 29. 3. 1996, čj. 29 Co 343/94 - 68,

t a k t o

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Podáním ze dne 5. 6. 1996 a jeho doplněním ze dne 14. 1. 1997, předloženém advokátem JUDr. L.K.,podává stěžovatel Ústavnímu soudu návrh na zrušení usnesení Krajského soudu v Ústi nad Labem ze dne 29. 3. 1996, čj. 29 Co 343/94 - 68, kterým bylo změněno usnesení Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 8. 2. 1994, čj. 9 C 110/92 - 50, a to tak, že zaplacení soudního poplatku ve výši Kč 500,-- nebylo uloženo s tím, že z uvedeného usnesení soudu prvního stupně zavazuje stěžovatele poplatková povinnost Kč 500,-- jako soudní poplatek z podání návrhu, když tvrzení stěžovatele, že podal návrh na osvobození od hrazení soudního poplatku podáním ze dne 18. 3. 1992, nebylo prokázáno, neboť podání stěžovatele takový návrh neobsahuje a z obsahu celého spisu nevyplývá, že by stěžovatel o takové osvobození požádal.

V ústavní stížnosti stěžovatel namítá porušení čl. 90 Ústavy ČR spočívající v tom, že v průběhu řízení žádal o osvobození od hrazení soudního poplatku, ke. kterému soud nepřihlédl.

Dle. čl. 83 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústavy České republiky, je Ústavní soud soudním orgánem ochrany ústavnosti, dle čl. 87 odst. 1 Ústavy ČR Ústavní soud rozhoduje také o ústavních stížnostech proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu veřejné moci do ústavně zaručených práv a svobod. Při

I. ÚS 154/96

postupu podle § 42 a 43 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, Ústavní soud své přezkumné pravomoci vykonává jen tehdy, došlo-li k porušení základního práva nebo svobody zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy České republiky.

Ústavní stížnost vytýká předcházejícím řízením vady spočívající v tom, že nebylo přihlédnuto k žádosti o osvobození od soudního poplatku. Ústavní soud jíž dříve judikoval, že jeho postavení je specifické v tom, že "hodnocení" již dříve provedeného řízení provádí jen do té míry, došlo-li k porušení ústavněprávního rámce řízení. Ze spisového materiálu nevyplývá, že stěžovatel žádal o osvobození od hrazení soudního poplatku, a to Krajský soud v Ústí nad Labem ve svém usnesení ze dne 29. 3. 1996 výslovně potvrdil. Ostatní dva body ústavní stížnosti, týkající se jednak podjatosti soudců, jak o ní rozhodoval Vrchní soud v Praze dne 27. 4. 1995, jednak právní subjektivity M.ú.v R., jak o ní rozhodoval Krajský soud v Ústí nad Labem dne 26. 7. 1993, nebyly uplatněny ve lhůtě podle § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu.

Ústavní soud tedy nezjistil žádné porušení ústavněprávních principů z titulu námitek uplatněných stěžovatelem a dospěl k závěru, že stěžovatel předložil návrh ústavní stížnosti jednak zjevně neopodstatněné, jednak u dvou zmíněných bodů po lhůtě k tomu určené.

Ve smyslu ustanovení § 43 odst. 1 písm. c) a d) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, soudce zpravodaj proto mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků svým usnesením návrh ústavní stížnosti odmítl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 6. března 1997 JUDr. Vladimír P a u 1

soudce zpravodaj