Legislator Case Law & Legislation
I.ÚS 135/96 ECLI:CZ:US:1996:1.US.135.96 AI generated

I.ÚS 135/96 · Ústavní soud České republiky

Case Number I.ÚS 135/96
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date

Legislator summary

AI generated

Ústavní soud České republiky rozhodl v právní věci navrhovatele J.Z., o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, t a k t o : Navrhovatel se svým návrhem domáhal zrušení rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, sp. zn. 1 T 69/93, jímž byl pravomocně odsouzen za trestný čin loupeže k trestu odnětí svobody. Dle stanoviska navrhovatele je rozsudek protiústavní a byla jím porušena jeho základní práva a svobody, zejména právo na projednání věci nestranným a objektivním soudem.

Legislator headnote

AI generated

I.ÚS 135/96 · Ústavní soud České republiky: Po přezkoumání návrhu dospěl Ústavní soud k závěru, že návrh nemá všechny náležitosti ústavní stížnosti, které zákon o ústavním soudu, č. 182/1993 Sb., stanoví. Návrh nebyl doručen v dostatečném počtu stejnopisů (§ 34 cit. zák.), dále z návrhu nebylo patrno, zda navrhovatel, dříve než se obrátil na Ústavní soud, vyčerpal všechny procesní prostředky, které zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst. 1 cit. zák.), dále k ústavní stížnosti nebyla přiložena kopie o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 72 odst. 1 cit. zák..) a konečně navrhovatel nebyl zastoupen advokátem (§ 30 cit. zákona).

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

i

I. ÚS 135/96

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl v právní věci navrhovatele J.Z., o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, t a k t o :

Návrh se odmítá. O d ů v o d n ě n í :

Navrhovatel se svým návrhem domáhal zrušení rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, sp. zn. 1 T 69/93, jímž byl pravomocně odsouzen za trestný čin loupeže k trestu odnětí svobody. Dle stanoviska navrhovatele je rozsudek protiústavní a byla jím porušena jeho základní práva a svobody, zejména právo na projednání věci nestranným a objektivním soudem.

Po přezkoumání návrhu dospěl Ústavní soud k závěru, že návrh nemá všechny náležitosti ústavní stížnosti, které zákon o ústavním soudu, č. 182/1993 Sb., stanoví. Návrh nebyl doručen v dostatečném počtu stejnopisů (§ 34 cit. zák.), dále z návrhu nebylo patrno, zda navrhovatel, dříve než se obrátil na Ústavní soud, vyčerpal všechny procesní prostředky, které zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst. 1 cit. zák.), dále k ústavní stížnosti nebyla přiložena kopie o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 72 odst. 1 cit. zák..) a konečně navrhovatel nebyl zastoupen advokátem (§ 30 cit. zákona).

Ústavní soud navrhovatele na uvedené nedostatky návrhu upozornil a stanovil mu lhůtu k jejich odstranění. Vzhledem k tomu, že navrhovatel ve stanovené lhůtě vady návrhu neodstranil, dospěl Ústavní soud ČR k závěru, že jsou zde splněny podmínky ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, a proto mimo ústní jednání usnesením návrh odmítl.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí Ústavního soudu České republiky není odvolání přípustné.

V Brně 5. srpna 1996 Prof.JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc.

soudce Ústavního soudu ČR