Legislator Case Law & Legislation
II.ÚS 46/95 ECLI:CZ:US:1995:2.US.46.95 AI generated

II.ÚS 46/95 · Ústavní soud České republiky

Case Number II.ÚS 46/95
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date

Legislator summary

AI generated

Ústavní soud ČR rozhodl mimo ústní jednání soudcem zpravodajem JUDr. Antonínem Procházkou dne 3. 4. 1995 ve věci ústavní stížnosti M.F., zastoupeného advokátem JUDr. J.Z., Soudce zpravodaj podle ust. § 43 odst.1 písm. c) zák.č. 182/1993 Sb. návrh odmítl, neboť jde o podání zjevně neopodstatněné.

Legislator headnote

AI generated

II.ÚS 46/95 · Ústavní soud České republiky: Antonínem Procházkou dne 3. 4. 1995 ve věci ústavní stížnosti M.F., zastoupeného advokátem JUDr. J.Z., Soudce zpravodaj podle ust. § 43 odst.1 písm. c) zák.č. 182/1993 Sb. návrh odmítl, neboť jde o podání zjevně neopodstatněné.

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

Sp. zn. II. ÚS 46/95

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud ČR rozhodl mimo ústní jednání soudcem zpravodajem JUDr. Antonínem Procházkou dne 3. 4. 1995 ve věci ústavní stížnosti M.F., zastoupeného advokátem JUDr. J.Z.,

t a k t o

Ú s t a v n í s o u d n á v r h o d m í t á.

O d ů v o d n ě n í :

Soudce zpravodaj podle ust. § 43 odst.1 písm. c) zák.č. 182/1993 Sb. návrh odmítl, neboť jde o podání zjevně neopodstatněné.

Navrhovatel prostřednictvím svého právního zástupce podal stížnost, kterou Ústavní soud obdržel dne 1. 3. 1995.

Ústavní stížnost směřovala proti usnesení Městského soudu v Praze, čj. 20 Co 448/84-56, ze dne 30. 11. 1994, které nabylo právní moci dnem 19. 1. 1995. Tímto rozhodnutím byl potvrzen výrok rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8, jímž byla stanovena povinnost stěžovatele zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši 15 780,- Kč.

Stěžovatel uvádí, že obecné soudy pochybily ve stanovení výše

přiznaných nákladů řízení, pokud určily sazbu za jeden úkon mimosoudní odměny advokáta podle ust. § 13 odst. 1 vyhlášky č. 270/1990 Sb. a nikoli podle ust. § 13 odst. 6 téže vyhlášky.

Tímto rozhodnutím bylo porušeno, jak stěžovatel uvádí, právo na ochranu jeho majetku. Bližší specifikaci porušení Ústavy ČR a Listiny základních práv a svobod neuvádí.

Při stanovení výše odměny advokáta v občansko-právním soudním řízení pro účely přiznání náhrady nákladů řízení jsou soudy povinny postupovat dle ustanovení vyhlášky č. 270/1990 Sb. ve znění pozdějších změn o mimosmluvní odměně (§ 12 a násl.), jak to výslovně určuje ust. § 23 této vyhlášky. Soudy tedy nepochybily pokud určily výši jednoho úkonu právního zastoupení dle § 13 odst. 1 vyhlášky č. 270/1990 Sb.

Soudci zpravodaji proto nezbylo, než s ohledem na shora uvedené odůvodnění stížnost ve smyslu § 43 odst. 1 písm. c) zák.č. 182/1993 Sb.

- o d m í t n o u t -.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu ČR se nelze odvolat.

V Brně dne 3. 4. 1995 JUDr. Antonín Procházka soudce zpravodaj