Legislator Case Law & Legislation
I.ÚS 66/95 ECLI:CZ:US:1995:1.US.66.95 AI generated

I.ÚS 66/95 · Ústavní soud České republiky

Case Number I.ÚS 66/95
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date

Legislator summary

AI generated

Ústavní soud České republiky rozhodl v právní věci navrhovatelky L.H., o ústavní stížnosti na rozhodnutí O.ú. v Č.B., takto: Navrhovatelka se svým návrhem domáhala přezkoumání rozhodnutí O.ú. v Č.B., který svým rozhodnutím porušil její ústavní právo vlastnit nemovitý majetek.

Legislator headnote

AI generated

I.ÚS 66/95 · Ústavní soud České republiky: Z návrhu nebylo zřejmé, které konkrétní věci se týká, nebyly v něm označeny důkazy, jichž se navrhovatelka dovolává, ani z něj nebylo patrno, čeho se domáhá. Navíc nebyl předložen v dostatečném počtu stejnopisů (ust. § 34 cit. zák.). Z návrhu nebylo zřejmé, zda navrhovatelka vyčerpala všechny prostředky, které jí zákon k ochraně práva poskytuje (ust. § 75 odst. 1 cit. zák.) a dále k ústavní stížnosti nebyla přiložena kopie rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (ust. § 72 odst. 4 cit. zák.). A konečně navrhovatelka nebyla zastoupena advokátem, komerčním právníkem, ani notářem (ust. § 30 cit. zák.).

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

I. ÚS 66/95

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl v právní věci navrhovatelky L.H., o ústavní stížnosti na rozhodnutí O.ú. v Č.B., takto:

Návrh se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Navrhovatelka se svým návrhem domáhala přezkoumání rozhodnutí O.ú. v Č.B., který svým rozhodnutím porušil její ústavní právo vlastnit nemovitý majetek.

Po přezkoumání návrhu dospěl soud k závěru, že podání nemá všechny náležitosti ústavní stížnosti, které zákon o Ústavním soudu č. 182/1993 Sb. stanoví.

Z návrhu nebylo zřejmé, které konkrétní věci se týká, nebyly v něm označeny důkazy, jichž se navrhovatelka dovolává, ani z něj nebylo patrno, čeho se domáhá. Navíc nebyl předložen v dostatečném počtu stejnopisů (ust. § 34 cit. zák.). Z návrhu nebylo zřejmé, zda navrhovatelka vyčerpala všechny prostředky, které jí zákon k ochraně práva poskytuje (ust. § 75 odst. 1 cit. zák.) a dále k ústavní stížnosti nebyla přiložena kopie rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (ust. § 72 odst. 4 cit. zák.). A konečně navrhovatelka nebyla zastoupena advokátem, komerčním právníkem, ani notářem (ust. § 30 cit. zák.).

Vzhledem k uvedeným nedostatkům návrhu Ústavní soud o tomto navrhovatelku uvědomil a stanovil jí lhůtu k odstranění vad návrhu.

Dcera navrhovatelky zaslala ve stanovené lhůtě soudu přípis, v němž v podstatě zopakovala to, co již v návrhu uvedla navrhovatelka, ani jedna z vad návrhu však odstraněna nebyla.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěl soud k závěru, že, jsou zde dány podmínky ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, a proto mimo ústní jednání usnesením návrh odmítl.

P o u č e n í: Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.

V Brně dne 17. května 1995

Prof. JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc.

soudce Ústavního soudu ČR