I.ÚS 200/95 · Ústavní soud České republiky
Czech Republic (CZ)
Legislator summary
AI generatedÚstavní soud ČR rozhodl dnešního dne soudcem zpravodajem JUDr. Vladimírem Paulem o návrhu ústavní stížnosti stěžovatele ing. F.B., zastoupeného JUDr. V.F., o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 29. 8. 1994, čj. 12 Co 17/93 - 87, Svým podáním ze dne 30. 8. 1995, na výzvu Ústavního soudu doplněným, podal stěžovatel návrh na zrušení usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 29. 8. 1994, čj. 12 Co 17/93 - 87. Tímto rozhodnutím bylo v důsledku zpětvzetí žaloby stěžovatelem, a to po vydání rozsudku Okresního soudu v Třebíči ze dne 22. 10. 1992, čj. 5 C 133/89 - 77, zastaveno řízení o soudem prvního stupně zamítnuté žalobě stěžovatele.
Legislator headnote
AI generatedI.ÚS 200/95 · Ústavní soud České republiky: Ústavní soud nejprve zjišťoval, zda byla splněna lhůta pro podání ústavní stížnosti, která činí 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu). Napadený rozsudek Krajského soudu v Brně nabyl právní moci dnem 16. 12. 1994, první podání došlo ústavnímu soudu dne 30. 8. 1995; byla tedy v daném případě ústavní stížnost podána opožděně. Navíc je třeba uvést, že tvrzený nárok stěžovatele nebyl zamítnut, nýbrž byl vzat zpět a tedy vlastním projevem vůle se stěžovatel připravil o možnost posledního meritorního rozhodnutí ve věci.
Full text
Sp. zn. I. ÚS 200/95
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud ČR rozhodl dnešního dne soudcem zpravodajem JUDr. Vladimírem Paulem o návrhu ústavní stížnosti stěžovatele ing. F.B., zastoupeného JUDr. V.F., o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 29. 8. 1994, čj. 12 Co 17/93 - 87,
t a k t o
Návrh se o d m í t á .
O d ů v o d n ě n í :
Svým podáním ze dne 30. 8. 1995, na výzvu Ústavního soudu doplněným, podal stěžovatel návrh na zrušení usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 29. 8. 1994, čj. 12 Co 17/93 - 87. Tímto rozhodnutím bylo v důsledku zpětvzetí žaloby stěžovatelem, a to po vydání rozsudku Okresního soudu v Třebíči ze dne 22. 10. 1992, čj. 5 C 133/89 - 77, zastaveno řízení o soudem prvního stupně zamítnuté žalobě stěžovatele.
Ústavní soud nejprve zjišťoval, zda byla splněna lhůta pro podání ústavní stížnosti, která činí 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu). Napadený rozsudek Krajského soudu v Brně nabyl právní moci dnem 16. 12. 1994, první podání došlo ústavnímu soudu dne 30. 8. 1995; byla tedy v daném případě ústavní stížnost podána opožděně. Navíc je třeba uvést, že tvrzený nárok stěžovatele nebyl zamítnut, nýbrž byl vzat zpět a tedy vlastním projevem vůle se stěžovatel připravil o možnost posledního meritorního rozhodnutí ve věci.
Stěžovatel dále namítal, že se jedná o věc, kterou je nutno podřadit pod ustanovení § 75 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, podle něhož Ústavní soud neodmítne přijetí stížnosti, i když není splněna podmínka ustanovení § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., jestliže ústavní stížnost svým obsahem
I. ÚS 200/95
podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele a byla podána do jednoho roku ode dne, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. Soudce zpravodaj neshledal oprávněným názor stěžovatele co do kvalifikace významu předmětné stížnosti; daná věc se týká jen stěžovatele a namítaná porušení nejsou takového rázu, aby odůvodňovala aplikaci výše uvedeného ustanovení § 75 odst. 2.
V daném případě bylo tedy zjištěno, že ústavní stížnost byla podána opožděně a soudce zpravodaj proto mimo ústní jednání, bez přítomnosti účastníků, svým usnesením podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, návrh odmítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 25. dubna 1996 JUDr. Vladimír P a u l
soudce zpravodaj