I.ÚS 191/95 · Ústavní soud České republiky
Czech Republic (CZ)
Legislator summary
AI generatedÚstavní soud České republiky rozhodl v právní věci navrhovatele S.S., o ústavní stížnosti proti rozsudku Městského soudu v Praze ze 14. 11. 1994, sp. zn. 42 T 14/94 a usnesení Vrchního soudu v Praze, sp. zn. 2 To 85/95, ze dne 8. 6. 1995, Navrhovatel svým podáním ze dne 7. 8. 1995 namítal nesprávnost závěrů rozhodnutí Městského soudu v Brně, sp. zn. 42 T 14/94, ze dne 14. 11. 1994, a Vrchního soudu v Praze, sp. zn. 2 To 85/95, ze dne 8. 6. 1995, jimiž byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 11 let podle § 234 odst. 1, 2 písm. a), b), tr. zák. a dále § 8 odst.1, § 235 odst. 1, 2 písm. c) a § 171 odst. 1 písm. c) tr. zák. Navrhovatel pouze obecně vytýká těmto soudním rozhodnutím rozpor s ústavně garantovanými právy v tom směru, že mu soudy znemožnily právo obhajoby, což výsledně vedlo k jeho odsouzení, aniž by byl zjištěn skutečný stav věci. Dovolává se proto ve svém podání výslechu dalších svědků, kteří by mohli spolehlivě vyvrátit obvinění vznesená vůči němu.
Legislator headnote
AI generatedI.ÚS 191/95 · Ústavní soud České republiky: Přípisem ze dne 1. 9. 1995 byl navrhovatel vyzván Ústavním soudem ČR k odstranění vad svého podání a současně byl poučen, že pokud ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení soudní výzvy vady podání neodstraní, bude jeho návrh podle § 43 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb. odmítnut.
Full text
I.ÚS 191/95
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud České republiky rozhodl v právní věci navrhovatele S.S., o ústavní stížnosti proti rozsudku Městského soudu v Praze ze 14. 11. 1994, sp. zn. 42 T 14/94 a usnesení Vrchního soudu v Praze, sp. zn. 2 To 85/95, ze dne 8. 6. 1995,
t a k t o :
Návrh se odmítá.
O d ů v o d n ě n í :
Navrhovatel svým podáním ze dne 7. 8. 1995 namítal nesprávnost závěrů rozhodnutí Městského soudu v Brně, sp. zn. 42 T 14/94, ze dne 14. 11. 1994, a Vrchního soudu v Praze, sp. zn. 2 To 85/95, ze dne 8. 6. 1995, jimiž byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 11 let podle § 234 odst. 1, 2 písm. a), b), tr. zák. a dále § 8 odst.1, § 235 odst. 1, 2 písm. c) a § 171 odst. 1 písm. c) tr. zák. Navrhovatel pouze obecně vytýká těmto soudním rozhodnutím rozpor s ústavně garantovanými právy v tom směru, že mu soudy znemožnily právo obhajoby, což výsledně vedlo k jeho odsouzení, aniž by byl zjištěn skutečný stav věci. Dovolává se proto ve svém podání výslechu dalších svědků, kteří by mohli spolehlivě vyvrátit obvinění vznesená vůči němu.
I. ÚS 191/95
Přípisem ze dne 1. 9. 1995 byl navrhovatel vyzván Ústavním soudem ČR k odstranění vad svého podání a současně byl poučen, že pokud ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení soudní výzvy vady podání neodstraní, bude jeho návrh podle § 43 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb. odmítnut.
Výzva k odstranění vad podání byla navrhovateli doručena 4. 9. 1995, lhůta k jejich odstranění marně uplynula 4. 10. 1995.
Vzhledem k tomu, že navrhovatel neodstranil vady návrhu ve lhůtě soudem určené, tj. do 4. 10. 1995, přičemž vzal na vědomí poučení Ústavního soudu o následcích neodstranění vad dle § 43 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., rozhodl Ústavní soud v souladu s ustanovením § 43 odst. 1 písm. a) citovaného zákona tak, že jeho návrh odmítl.
P o u č e n í: Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.
V Brně 23. listopadu 1995
JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc.
soudce Ústavního soudu ČR