Legislator Case Law & Legislation
IV.ÚS 39/94 ECLI:CZ:US:1994:4.US.39.94 AI generated

IV.ÚS 39/94 · Ústavní soud České republiky

Case Number IV.ÚS 39/94
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date

Legislator summary

AI generated

Ústavní soud ČR rozhodl ve věci ústavní stížnosti JUDr. J. J., zastoupeného advokátem JUDr. J. S., proti Ministerstvu vnitra ČR, Městskému soudu v Praze a Obvodnímu soudu pro Prahu 7, o nepřiznání a nerozhodnutí o nárocích ze služebního poměru příslušníka S,

Legislator headnote

AI generated

IV.ÚS 39/94 · Ústavní soud České republiky: Stěžovatel podal dne 8. 3. 1994 Ústavnímu soudu ČR ústavní stížnost, směřující proti Ministerstvu vnitra ČR, Městskému soudu v Praze a Obvodnímu soudu pro Prahu 7, v níž napadá nesprávnost postupu a rozhodnutí označených orgánů při posuzování a rozhodování o jeho tvrzených nárocích, vyplývajících ze zákona č. 100/1990 Sb. a zákona č. 169/1990 Sb., v souvislosti s ukončením jeho služebního poměru příslušníka S, k němuž došlo 30. 6. 1990. Zároveň poukázal i na rozpor zákona č. 169/1990 Sb., s Ústavou České republiky.

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

IV. ÚS 39/94

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud ČR rozhodl ve věci ústavní stížnosti JUDr. J. J., zastoupeného advokátem JUDr. J. S., proti Ministerstvu vnitra ČR, Městskému soudu v Praze a Obvodnímu soudu pro Prahu 7, o nepřiznání a nerozhodnutí o nárocích ze služebního poměru příslušníka S,

t a k t o :

Ústavní stížnost se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Stěžovatel podal dne 8. 3. 1994 Ústavnímu soudu ČR ústavní stížnost, směřující proti Ministerstvu vnitra ČR, Městskému soudu v Praze a Obvodnímu soudu pro Prahu 7, v níž napadá nesprávnost postupu a rozhodnutí označených orgánů při posuzování a rozhodování o jeho tvrzených nárocích, vyplývajících ze zákona č. 100/1990 Sb. a zákona č. 169/1990 Sb., v souvislosti s ukončením jeho služebního poměru příslušníka S, k němuž došlo 30. 6. 1990. Zároveň poukázal i na rozpor zákona č. 169/1990 Sb., s Ústavou České republiky.

Vzhledem k tomu, že stěžovatel v době podání ústavní stížnosti nebyl zastoupen ve smyslu ustanovení § 30 odstavec 1 zákona č. 182/1993 Sb., a stížnost nebyla podána prostřednictvím zvoleného zástupce a kromě toho nesplňovala také některé další náležitosti stanovené citovaným zákonem pro její řádné podání, byl stěžovatel vyzván Ústavním soudem ČR výzvou ze dne 24. 3. 1994 (která mu byla doručena dne 29. 3. 1994) k odstranění vad jeho podání, a to ve lhůtě 20ti dnů. Současně byl upozorněn na to, že pokud v uvedené lhůtě Ústavnímu soudu nedojde řádná ústavní stížnost, nezbude, než jeho návrh odmítnout podle § 43 odstavec 1 písmeno a) citovaného zákona. Ve stanovené lhůtě byla sice Ústavnímu soudu předložena plná moc, udělená stěžovatelem advokátovi JUDr. J. S., tento zástupce však, přestože soudu sdělil, že do 15. 4. 1994 budou odstraněny další formální vady podání, do dnešního dne tak neučinil, i když lhůta k odstranění vad stanovená soudem uplynula již 18. 4. 1994. Ústavní soud proto podle § 43 odstavec 1 písmeno a) zákona č. 182/1993 Sb. ústavní stížnost odmítl.

JUDr. Eva Zarembová

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 4. 5. 1994