IV.ÚS 210/94 · Ústavní soud České republiky

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl dne 1. února 1995 ve věci ústavní stížnosti B.K., zastoupené advokátem JUDr. P.S., proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 6. 10. 1992, čj. 29 Ca 114/92-19,

t a k t o

Ústavní stížnost se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Podle ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst. 1), a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. Jak Ústavní soud zjistil z obsahu spisu 29 Ca -114/92 Krajského soudu v Brně, nabylo rozhodnutí tohoto soudu právní moci dne 18. 11. 1992. Jestliže tedy ústavní stížnost byla podána teprve dne 22. 12. 1994, stalo

se tak jíž po uplynutí uvedené lhůty 60 dnů, a to i s přihlédnutím k ustanovení § 145 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu.

K uvedenému třeba dodat, že ústavní stížnost byla podána po lhůtě dokonce i vzhledem k usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 1. 1993, čj. 6 A 153/92-29, jež nabylo právní moci dne 3. 2. 1993 a jímž řízení o dovolání proti napadenému rozsudku bylo zastaveno, i když toto rozhodnutí nelze považovat za rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 146 citovaného zákona).

Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 1. února 1995

prof. JUDr. Vladimír Čermák

soudce zpravodaj