IV.ÚS 201/94 · Ústavní soud České republiky

IV. ÚS 201/94

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl dne 25. ledna 1995 ve věci ústavní stížnosti J.S., zastoupeného advokátkou JUDr. M.N., proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 27. 7. 1992, čj. 18 C 239/91-15,

t a k t o

Ústavní stížnost se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Podle ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst.1), a není-li takového prostředku, dnem, kdy skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. Jak Ústavní soud zjistil z obsahu spisu Obvodního soudu pro Prahu 18 C 239/91, nabyl rozsudek Městského soudu v Praze 25. 10. 1993, čj. 19 Co 426/93-28, jakožto rozhodnutí

o posledním prostředku, právní moci 17. 1. 1994. Jestliže tedy ústavní stížnost byla podána teprve 13. 12. 1994, stalo se tak již po uplynutí uvedené lhůty 60 dnů. Stěžovatelka patrně vychází mylně z předpokladu, že uvedená lhůta začala běžet teprve dnem doručení usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 10. 1994, čj. 3 Cdo 72/94-40, tímto usnesením bylo však dovolání stěžovatelky právě z důvodů jeho nepřípustnosti podle ustanovení § 243 b odst. 4, § 218 odst. 1 písm. c o. s. ř. odmítnuto.

Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost, jež byla podána po lhůtě stanovené pro její podání tímto zákonem, bez ohledu na její obsah, podle § 43 odst. 1 písm. b zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, odmítnout.

Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 25. ledna 1995

prof. JUDr. Vladimír Čermák

soudce zpravodaj