Legislator Case Law & Legislation
IV.ÚS 167/94 ECLI:CZ:US:1994:4.US.167.94 AI generated

IV.ÚS 167/94 · Ústavní soud České republiky

Case Number IV.ÚS 167/94
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date

Legislator summary

AI generated

Ústavní soud České republiky rozhodl dne 30. listopadu. 1994 ve věci ústavní stížnosti KSČM, zastoupené advokátem JUDr. P.A., proti opatření Ministerstva financí České republiky ze dne 2. 9. 1994 ve věci státního příspěvku na hrazení volebních nákladů, Podle ustanovení § 72 odst. 1 písm. a zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, jsou fyzická nebo právnická osoba oprávněni podat ústavní stížnost podle článku 87 odst. 1 písm. d) Ústavy, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle článku 10 Ústavy. Otázku, co možno chápat pod pojmem veřejná moc, řešil již bývalý Ústavní soud České a Slovenské Federativní republiky ve věci

Legislator headnote

AI generated

IV.ÚS 167/94 · Ústavní soud České republiky: Stěžovatelův záměr je zcela jasný, zamýšlí totiž cestou ústavní stížnosti získat legitimaci k podání návrhu na zrušení ustanovení čl. 6 odst. 4 a 5 a přílohy zákona č. 117/1994 Sb., ve smyslu ustanovení § 74 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, podmínkou takového postupu je však naplnění skutkové podstaty uvedené v ustanovení § 72 odst. 1 písm. a citovaného zákona, kterážto podmínka z již uvedených důvodů však splněna není.

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

IV. ÚS 167/94

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl dne 30. listopadu. 1994 ve věci ústavní stížnosti KSČM, zastoupené advokátem JUDr. P.A., proti opatření Ministerstva financí České republiky ze dne 2. 9. 1994 ve věci státního příspěvku na hrazení volebních nákladů,

t a k t o :

Ústavní stížnost se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Podle ustanovení § 72 odst. 1 písm. a zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, jsou fyzická nebo právnická osoba oprávněni podat ústavní stížnost podle článku 87 odst. 1 písm. d) Ústavy, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle článku 10 Ústavy. Otázku, co možno chápat pod pojmem veřejná moc, řešil již bývalý Ústavní soud České a Slovenské Federativní republiky ve věci

sp. zn. I. ÚS 191/92

(viz č. 3/92 Sbírky usnesení a nálezů Ústavního soudu ČSFR), v níž rozhodl tak, že veřejnou mocí je taková moc, která autoritativně rozhoduje o právech a povinnostech subjektů, ať již přímo, nebo zprostředkovaně. Subjekt, o jehož právech nebo povinnostech rozhoduje orgán veřejné moci, není v rovnoprávném postavení s tímto orgánem a obsah rozhodnutí tohoto orgánu nezávisí na vůli subjektu.

• takový případ zásahu orgánu veřejné moci však v projednávané věci evidentně nejde, neboť "opatření", které stěžovatel napadá, je ve skutečnosti pouhou pozitivní reakcí Ministerstva financí České republiky, tedy žádným autoritativním rozhodnutím, na stěžovatelovu žádost ze dne 8. 8. 1994, v níž stěžovatel žádá ministra financí České republiky s poukazem na ustanovení § 5 č1. 6 novelizovaného zákona č. 424/1991 Sb., o polovinu části ročního státního příspěvku a příspěvku na mandát v Poslanecké sněmovně na rok 1994 pro KSČM, pozitivní reakcí v tom směru, že na základě této žádosti Ministerstvo financí České republiky uvědomilo stěžovatele dopisem ze dne 24. 8. 1994

* poukázání požadované částky na účet stěžovatele, vedený u P.

Stěžovatelův záměr je zcela jasný, zamýšlí totiž cestou ústavní stížnosti získat legitimaci k podání návrhu na zrušení ustanovení čl. 6 odst. 4 a 5 a přílohy zákona č. 117/1994 Sb., ve smyslu ustanovení § 74 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, podmínkou takového postupu je však naplnění skutkové podstaty uvedené v ustanovení § 72 odst. 1 písm. a citovaného zákona, kterážto podmínka z již uvedených důvodů však splněna není.

Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou podle § 43 odst. 1 písm. c zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, odmítnout.

Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 30. listopadu 1994

prof. JUDr. Vladimír Čermák

soudce zpravodaj