Legislator Case Law & Legislation
DE FR IT EN
Analyze in Legislator
III.ÚS 30/94 ECLI:CZ:US:1994:3.US.30.94 AI generated

III.ÚS 30/94 · Ústavní soud České republiky

Case Number III.ÚS 30/94
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date
Open official source Machine-readable Markdown (.md)

Legislator summary

AI generated

Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci navrhovatele O. V., zastoupen advokátem JUDr. S. Ch., Dne 16.2.1994 byl doručen Ústavnímu soudu ČR návrh pana O. V. na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve věci rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 5 Cao 20/92, kterým byl potvrzen rozsudek Městského soudu v Praze sp. zn. 14 C 403/91, jímž se potvrzuje rozhodnutí ČS, č. 100 521 137. Zmíněným rozhodnutím ČS byla zamítnuta žádost navrhovatele o úpravu důchodu podle zák. č. 87/91 Sb., o mimosoudních rehabilitacích a shora uvedenými rozsudky bylo toto rozhodnutí potvrzeno.

Legislator headnote

AI generated

III.ÚS 30/94 · Ústavní soud České republiky: Z přiložených rozhodnutí Ústavní soud ČR zjistil, že navrhovatel vyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 75 odst. 1 zák. č. 182/93 Sb., o Ústavním soudu). Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 5 Cao 20/92, které je ve věci rozhodnutím posledním, nabylo právní moci dne 12.10.1992.

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

Sp. zn. III. ÚS 30/94

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci navrhovatele O. V., zastoupen advokátem JUDr. S. Ch.,

t a k t o :

Návrh se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Dne 16.2.1994 byl doručen Ústavnímu soudu ČR návrh pana O. V. na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve věci rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 5 Cao 20/92, kterým byl potvrzen rozsudek Městského soudu v Praze sp. zn. 14 C 403/91, jímž se potvrzuje rozhodnutí ČS, č. 100 521 137. Zmíněným rozhodnutím ČS byla zamítnuta žádost navrhovatele o úpravu důchodu podle zák. č. 87/91 Sb., o mimosoudních rehabilitacích a shora uvedenými rozsudky bylo toto rozhodnutí potvrzeno.

Z přiložených rozhodnutí Ústavní soud ČR zjistil, že navrhovatel vyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 75 odst. 1 zák. č. 182/93 Sb., o Ústavním soudu). Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 5 Cao 20/92, které je ve věci rozhodnutím posledním, nabylo právní moci dne 12.10.1992.

Protože k tvrzenému porušení práva došlo před účinností zákona č. 182/93 Sb., posuzoval Ústavní soud ČR celou věc s přihlédnutím k přechodným ustanovením tohoto zákona. Podle ust. § 145 odst. 1 cit. zák. je nutno zdůraznit, že pokud k zásahu veřejné moci došlo před 1.1.1993 a jestliže lhůta pro podání ústavní stížnosti k tehdejšímu Ústavnímu soudu ČSFR započala po 2.11.1992, lze proti takovému zásahu podat ústavní stížnost k Ústavnímu soudu ČR do 60 dnů ode dne, kdy zákon č. 182/93 Sb. nabyl účinnosti (tedy od 1.7.1993).

Ze shora uvedeného rozsudku Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 5 Cao 20/92 potom plyne, že lhůta pro podání ústavní stížnosti začala běžet 12.10.1992, tedy před 2.11.1992. I kdyby však tato lhůta začala běžet až po 2.11.1992, končila by potom v září 1993. Ústavní stížnost však byla podána, jak již uvedeno teprve dne 16.2.1994. Ústavnímu soudu ČR proto nezbylo, než podle § 43 odst. 1 písm. b) zák. č. 182/93 Sb., návrh odmítnout, protože je podán po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.

V Brně dne 2. března 1994.

JUDr. Vladimír JURKA

soudce zpravodaj