III.ÚS 169/94 · Ústavní soud České republiky
Czech Republic (CZ)
Legislator summary
AI generatedÚstavní soud ČR rozhodl ve věci ústavní stížnosti pana F.S., dne 15. 12. 1994 mimo ústní jednání soudcem zpravodajem JUDr. Vlastimilem Ševčíkem, Písemným podáním ze dne 24. října 1994 dává navrhovatel "podnět, jímž žádá zrušení zákona č. 66/1986 Sb. a na něj navazující vyhlášky č. 75/1986 Sb." s tím, že navrhuje, aby současně Ústavní soud ČR "prohlásil provedení potratu za surovou vraždu provedenou zvlášť zavrženíhodným způsobem na lidské bytosti zcela nevinné a bezbranné" a konečně sám inicioval "začlenění tohoto skutku do trestního zákona jako trestní čin".
Legislator headnote
AI generatedIII.ÚS 169/94 · Ústavní soud České republiky: 12. 1994 mimo ústní jednání soudcem zpravodajem JUDr. Vlastimilem Ševčíkem, Písemným podáním ze dne 24. října 1994 dává navrhovatel "podnět, jímž žádá zrušení zákona č. 66/1986 Sb. a na něj navazující vyhlášky č. 75/1986 Sb." s tím, že navrhuje, aby současně Ústavní soud ČR "prohlásil provedení potratu za surovou vraždu provedenou zvlášť zavrženíhodným způsobem na lidské bytosti zcela nevinné a bezbranné" a konečně sám inicioval "začlenění tohoto skutku do trestního zákona jako trestní čin".
Full text
III. ÚS 169/94
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud ČR rozhodl ve věci ústavní stížnosti pana F.S., dne 15. 12. 1994 mimo ústní jednání soudcem zpravodajem JUDr. Vlastimilem Ševčíkem,
t a k t o :
Návrh se o d m í t á .
O d ů v o d n ě n í :
Písemným podáním ze dne 24. října 1994 dává navrhovatel "podnět, jímž žádá zrušení zákona č. 66/1986 Sb. a na něj navazující vyhlášky č. 75/1986 Sb." s tím, že navrhuje, aby současně Ústavní soud ČR "prohlásil provedení potratu za surovou vraždu provedenou zvlášť zavrženíhodným způsobem na lidské bytosti zcela nevinné a bezbranné" a konečně sám inicioval "začlenění tohoto skutku do trestního zákona jako trestní čin".
Zákon o Ústavním soudu ČR č. 182/93 Sb. jednak přesně vymezuje pravomoc tohoto soudu, jednak stanoví formální i věcné podmínky, za nichž řízení před Ústavním soudem ČR může být zahájeno.
Návrh na zrušení zákona a jiného právního předpisu však mohou podat jen osoby k tomu zvlášť zákonem oprávněné (§ 64 odst. 1 až 7 zák. č . 182/93 Sb.), přičemž pokud jde o fyzickou osobu, této takové oprávnění náleží toliko za předpokladu, že návrh na zrušení zákona a jiného právního předpisu podává spolu s ústavní stížností, a jestliže takovýto protiústavní zákon představuje skutečnost, která je předmětem ústavní stížnosti (§ 74, 72 odst. 1 lit. a) zák. č. 182/93 Sb.).
Navíc Ústavní soud ČR není oprávněn zasahovat do zákonodárných činností v tom smyslu, jak o to navrhovatel žádá.
Zákonem stanoveným podmínkám návrh stěžovatele neodpovídá jednak proto, že jde částečně o návrh, k jehož projednání není Ústavní soud ČR příslušný, částečně též proto, že jde o návrh nepřípustný a konečně částečně i proto, že jde o návrh zjevně neopodstatněný (§ 43 lit. c), d), e) zák. č. 182/93 Sb.).
Nezbylo proto než o takto věcně vadném návrhu rozhodnout, jak ve výroku tohoto rozhodnutí se stalo, přičemž s ohledem na povahu těchto vad nebylo třeba stěžovatele vyzývat k odstranění vad formálních (§§ 30 odst. 1, 34 odst. 1, 74 odst. 1 lit. a) zák. č. 182/93 Sb.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 2 zák. č. 182/93 Sb.).
V Brně dne 15. 12. 1994
JUDr. Vlastimil Ševčík
soudce Ústavního soudu