III.ÚS 144/94 · Ústavní soud České republiky

III. ÚS 144/94-3

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci navrhovatele JUDr. Z.M., o návrhu ze dne 22. září 1994, označeném jako ústavní stížnost J.H. a Z.H., t a k t o :

Návrh se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Návrhem, označeným jako ústavní stížnost J.H. a Z.H., se JUDr. Z.M. domáhal rozhodnutí Ústavního soudu, kterým by byla vyslovena neplatnost kupní smlouvy ze dne 7. února 1968, jejímiž byli J. a Z.H. účastníky.

Podle § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb. ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická osoba nebo právnická osoba podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná běžet dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti /§ 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb./. Fyzické a právnické osoby, jako účastníci řízení před Ústavním soudem, musí být zastoupeny advokátem nebo komerčním právníkem nebo notářem v rozsahu, stanoveném zvláštními předpisy /§ 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb./. V plné moci, udělené k zastupování podle citovaného ustanovení, musí být výslovně uvedeno, že je udělena pro zastupování před Ústavním soudem /§ 31 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb./.

Z obsahu návrhu ze dne 21. července 1994, doručeného Ústavnímu soudu ČR dne 22. září 1994, a označeného jako ústavní stížnost J.H. a Z.H., plné moci ze dne 20. června 1994 bylo zjištěno, že na návrhu podepsaný JUDr. Z.M. nebyl zmocněn k zastupování jmenovaných před Ústavním soudem, sám pak není oprávněnou osobou k podání návrhu ve smyslu § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.

Pro výše uvedené Ústavní soud ČR podle § 43 odst. 1 písm. d) zákona č. 182/1993 Sb. návrh JUDr. Z.M. odmítl, když tento byl podán zjevně osobou neoprávněnou.

Pro odmítnutí návrhu z uvedeného důvodu se Ústavní soud ČR dále již nezabýval tím, zda návrh lze považovat za ústavní stížnost v souladu s § 72 odst. 1 písm. a) a odst. 2, jakož i s ustanovením § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně 28. 9. 1994

JUDr. Pavel Holländer

soudce zpravodaj