Legislator Case Law & Legislation
II.ÚS 139/94 ECLI:CZ:US:1995:2.US.139.94 AI generated

II.ÚS 139/94 · Ústavní soud České republiky

Case Number II.ÚS 139/94
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date

Legislator summary

AI generated

Ústavní soud České republiky rozhodl v právní věci ústavní stížnosti proti rozsudku Vrchního soudu v Praze, sp. zn. 6 A 114/92, ze dne 22. 7. 1994, podané C., zastoupeným advokátem JUDr. F.M., za účasti Vrchního soudu v Praze jako účastníka řízení a K., Ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci ČR, Dr. K.L., RNDr. J.D., Ing. J.V. a K., jako vedlejších účastníků řízení, mimo ústní jednání,

Legislator headnote

AI generated

II.ÚS 139/94 · Ústavní soud České republiky: Podle ustanovení § 75 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Vrchní soud v Praze sice pravomocně rozhodl, avšak řízení dále pokračuje. Stěžovateli jsou proto k dispozici zákonné prostředky, kterými může brojit proti případnému pro něj nepříznivému rozhodnutí, pokud by vzešlo z dalšího řízení ve věci samé.

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

II. ÚS 139/94

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl v právní věci ústavní stížnosti proti rozsudku Vrchního soudu v Praze, sp. zn. 6 A 114/92, ze dne 22. 7. 1994, podané C., zastoupeným advokátem JUDr. F.M., za účasti Vrchního soudu v Praze jako účastníka řízení a K., Ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci ČR, Dr. K.L., RNDr. J.D., Ing. J.V. a K., jako vedlejších účastníků řízení, mimo ústní jednání,

t a k t o

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Dne 30. 9. 1994 se na Ústavní soud obrátil včas podanou ústavní stížností proti rozsudku Vrchního soudu v Praze

II. ÚS 139/94

ze dne 22. 7. 1994, sp. zn. 6 A 114/92, který nabyl právní moci dne 5. 8. 1994, C., zastoupený advokátem JUDr. F.M.

Svou ústavní stížností se navrhovatel domáhal zrušení rozsudku Vrchního soudu v Praze, sp. zn. 6 A 114/92, ze dne 22. 7. 1994, který nabyl právní moci dne 5. 8. 1994 a kterým bylo zrušeno rozhodnutí Ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci, č.j. SŘK 436/92, věc byla žalovanému Ministerstvu vrácena k dalšímu řízení a bylo rozhodnuto o nákladech řízení. V předmětném řízení vystupoval navrhovatel jako vedlejší účastník na straně žalovaného Ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci.

Ústavní soud z předložených písemností zjistil, že Vrchní soud v Praze sice svým pravomocným rozsudkem zrušil rozhodnutí Ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci, čj. SŘK 436/92, věc však byla "vrácena žalovanému k dalšímu řízení." Z tohoto důvodu je podání ústavní stížnosti nepřípustné. Řízení pokračuje před Ministerstvem pro správu národního majetku a jeho privatizaci a teprve po jeho ukončení pravomocným rozhodnutím po vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon k ochraně práva poskytuje, bude podání ústavní stížnosti přípustnost

Podle ustanovení § 75 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Vrchní soud v Praze sice pravomocně rozhodl, avšak řízení dále pokračuje. Stěžovateli jsou proto k dispozici zákonné prostředky, kterými může brojit proti případnému pro něj nepříznivému rozhodnutí, pokud by vzešlo z dalšího řízení ve věci samé.

II. ÚS 139/94

Podle § 43 odst. 1 písm. f) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu,

soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li podaný návrh nepřípustný. Podmínky tohoto ustanovení jsou naplněny, soudci zpravodaji proto nezbylo, než návrh odmítnout.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 8. srpna 1995