Legislator Case Law & Legislation
DE FR IT EN
Analyze in Legislator
I.ÚS 79/93 ECLI:CZ:US:1993:1.US.79.93 AI generated

I.ÚS 79/93 · Ústavní soud České republiky

Case Number I.ÚS 79/93
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date
Open official source Machine-readable Markdown (.md)

Legislator summary

AI generated

Ústavní soud České republiky rozhodl v právní věci navrhovatele dr. V.H., o ústavní stížnosti proti postupu Policie ČR, takto: Navrhovatel se ve svém návrhu domáhal vydání příkazu Policie ČR, která mu odmítla potvrdit českou národnost - měl zřejmě na mysli české občanství - aby tak učinila.

Legislator headnote

AI generated

I.ÚS 79/93 · Ústavní soud České republiky: Po přezkoumání návrhu dospěl soud k závěru, že návrh nemá všechny náležitosti ústavní stížnosti, které stanoví zákon o Ústavním soudu č. 182/1993 Sb. Jednalo se zejména o jednoznačné určení věci, které se týká, vylíčení rozhodujících skutečností, označení konkrétních důkazů a uvedení, čeho se stěžovatel domáhá (§ 345 cit. zák.). Ke stížnosti dále nebyla přiložena kopie rozhodnutí o posledním prostředku, které zákon k ochraně poskytuje (§ 72 odst. 4 cit. zák.) a plná moc právního zástupce - advokáta, komerčního právníka nebo notáře, kterého musí stěžovatel před Ústavním soudem mít (§ 30 odst. 1, cit. zák.) .

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

Sp. zn. I. ÚS 79/93

-6

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl v právní věci navrhovatele dr. V.H., o ústavní stížnosti proti postupu Policie ČR, takto:

Návrh se odmítá .

O d ů v o d n ě n í :

Navrhovatel se ve svém návrhu domáhal vydání příkazu Policie ČR, která mu odmítla potvrdit českou národnost - měl zřejmě na mysli české občanství - aby tak učinila.

Po přezkoumání návrhu dospěl soud k závěru, že návrh nemá všechny náležitosti ústavní stížnosti, které stanoví zákon o Ústavním soudu č. 182/1993 Sb. Jednalo se zejména o jednoznačné určení věci, které se týká, vylíčení rozhodujících skutečností, označení konkrétních důkazů a uvedení, čeho se stěžovatel domáhá (§ 345 cit. zák.). Ke stížnosti dále nebyla přiložena kopie rozhodnutí o posledním prostředku, které zákon k ochraně poskytuje (§ 72 odst. 4 cit. zák.) a plná moc právního zástupce - advokáta, komerčního právníka nebo notáře, kterého musí stěžovatel před Ústavním soudem mít (§ 30 odst. 1, cit. zák.) .

Z výše uvedených důvodů soud uvědomil navrhovatele o nedostatcích návrhu a zároveň mu určil lhůtu 15 dnů k jejich odstranění. Vzhledem k tomu, že stěžovatel ve stanovené lhůtě vady návrhu neodstranil, dospěl soud k závěru, že jsou splněny podmínky, ustanovení § 43 odst. 1 zákona o Ústavním soudu č. 182/93 Sb. pro odmítnutí návrhu usnesením bez přítomnosti účastníků.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

Prof. JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc.

V Brně dne 21. 10. 1993