III.ÚS 2681/23 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Zemánkem ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Aleny Houžvičkové, nezastoupené advokátem, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 27. července 2023 č. j. 21 Co 303/2023-306 a usnesení Okresního soudu v Jičíně ze dne 24. března 2023 č. j. 29 EXE 890/2017-278, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Dne 9. 10. 2023 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost stěžovatelky (doplněná podáním doručeným dne 12. 10. 2023), kterou se domáhala zrušení v záhlaví označených usnesení.

2. Ústavní soud dříve, než přistoupí k věcnému projednání ústavní stížnosti, posuzuje, zda jsou splněny všechny zákonem stanovené náležitosti a zda jsou dány podmínky meritorního projednání ústavní stížnosti ve smyslu zákona č. 182/1993 Sb.,

o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Dospěl přitom k závěru, že tomu tak není. Podání stěžovatelky není možné považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, jelikož trpí řadou formálních

i obsahových nedostatků. Stěžovatelka navíc nebyla zastoupena advokátem, ačkoliv tato povinnost je dána ustanovením § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu.

3. Ústavnímu soudu je z jeho úřední činnosti známo, že stěžovatelka se na něj obrací opakovaně s ústavními stížnostmi trpícími stále stejnými vadami, přičemž na nedostatky svých podání byla v minulosti několikrát upozorňována s poučením, že jejich neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem odmítnutí podané ústavní stížnosti (např. ve věcech vedených pod

sp. zn. II. ÚS 3147/14

,

sp. zn. I. ÚS 518/15

,

sp. zn. III. ÚS 629/16

). Stěžovatelka však i nadále volí postup, kterým ignoruje zákonem předepsané náležitosti ústavní stížnosti, a ani nyní projednávaná ústavní stížnost nebyla sepsána advokátem a stěžovatelka není do dnešního dne právně zastoupena.

4. Ústavní soud je přesvědčen, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo totožné stěžovatelce vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v řadě případů předchozích. Lze-li totiž vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovatelce zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým.

5. Vznáší-li stěžovatelka námitku podjatosti proti všem soudcům Ústavního soudu, nutno uvést, že formálně vzato není nikoho, kdo by o této její námitce mohl rozhodnout. Vznesená námitka je navíc toliko obecná, bez vylíčení konkrétních okolností, pro které by měli být jednotliví soudci z rozhodovacího procesu vyloučeni.

6. Z uvedeného důvodu byla ústavní stížnost odmítnuta podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 24. října 2023

Jiří Zemánek v. r.

soudce zpravodaj