II.ÚS 1755/23 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Pavla Šámala a soudců Jaromíra Jirsy a Jana Wintra o návrhu na vyloučení soudce Jana Svatoně z projednání a rozhodování o ústavní stížnosti stěžovatelky Mgr. Soni Bednářové, státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Brně, zastoupené JUDr. Mgr. Filipem Rigelem, Ph.D., advokátem, sídlem Teplého 2786, Pardubice, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28. dubna 2023 č. j. 3 As 398/2020-73, rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 26. listopadu 2020 č. j. 30 A 137/2018-98 a výtce městské státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Brně ze dne 20. června 2018 sp. zn. 1 SPR 365/2018, za účasti Nejvyššího správního soudu, Krajského soudu v Brně a městské státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Brně, jako účastníků řízení, takto:

Soudce Jan Svatoň je vyloučen z projednání a rozhodování věci vedené pod

sp. zn. II. ÚS 1755/23

.

Odůvodnění:

1. Soudce Jan Svatoň je soudcem II. senátu Ústavního soudu, jenž bude projednávat ústavní stížnost podanou stěžovatelkou dne 30. 6. 2023 proti v záhlaví specifikovaným rozhodnutím Nejvyššího správního soudu, Krajského soudu v Brně a městské státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Brně. U Ústavního soudu je věc vedena pod

sp. zn. II. ÚS 1755/23

.

2. Soudce Jan Svatoň přípisem ze dne 18. 7. 2023 požádal o své vyloučení jako soudce z projednávání a rozhodování shora uvedené ústavní stížnosti, pro kterou byl určen jako předseda senátu. Poukázal na to, že stěžovatelka je státní zástupkyní Městského státního zastupitelství v Brně, na kterém působí ve funkci státní zástupkyně jeho dcera Jana Znojilová (roz. Svatoňová), která se stěžovatelkou přichází přinejmenším do služebních kontaktů. Soudce Jan Svatoň se domnívá, že by proto bylo vhodné posouzení této skutečnosti a rozhodnutí o jeho vyloučení z projednávání dané věci.

3. Podle § 36 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), je soudce vyloučen z projednání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v tomto ustanovení pak představuje výjimku z ústavní zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, dále jen "Listina").

4. Nezávislý a nestranný soudce je klíčovou součástí práva na soudní ochranu, které je zakotveno v čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Nestrannost soudce je třeba posuzovat jak ze subjektivního, tak z objektivního hlediska, přičemž subjektivní kritérium vypovídá o osobním přesvědčení soudce v daném případě, objektivní naproti tomu o tom, že soudce skýtá dostatečné záruky vylučující v tomto ohledu oprávněné pochybnosti.

5. S ohledem na shora uvedené skutečnosti I. senát Ústavního soudu, určený podle § 10 Rozvrhu práce Ústavního soudu na rok 2023 pro rozhodnutí o vyloučení soudce II. senátu Jana Svatoně, dospěl k závěru, že v daném případě existuje již jím samotným uvedený důvod podle § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu k jeho vyloučení z projednání a rozhodování věci

sp. zn. II. ÚS 1755/23

.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 20. července 2023

Pavel Šámal v. r.

předseda senátu