IV.ÚS 1330/23 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Radovanem Suchánkem o ústavní stížnosti stěžovatele S. M., proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. dubna 2023 č. j. 21 Cdo 263/2023-1730, za účasti Nejvyššího soudu jako účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní soud obdržel návrh stěžovatele, jímž napadá usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 4. 2023 č. j. 21 Cdo 263/2023-1730.

2. Ústavní soud předtím, než přistoupí k meritornímu posouzení ústavní stížnosti, zkoumá, zda ústavní stížnost splňuje zákonem požadované náležitosti a zda jsou dány podmínky jejího projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").

3. Fyzické a právnické osoby jako účastníci řízení před Ústavním soudem musejí být zastoupeny advokátem. Toto povinné zastoupení je předepsáno od samého počátku řízení, je tedy nezbytné, aby již ústavní stížnost byla sepsána a podána kvalifikovaným právním zástupcem. Plná moc musí být zvláště určena pro zastupování před Ústavním soudem. Učiněný návrh není sepsán advokátem, a tedy nesplňuje požadavky, které na ústavní stížnost klade § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu.

4. Dále je nutno konstatovat, že podle § 63 zákona o Ústavním soudu ve spojení s § 20 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, každý může před soudem jako účastník samostatně právně jednat (má procesní způsobilost) v tom rozsahu, v jakém je svéprávný. V rozsudku Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 18. 12. 2019 č. j. 70 Co 255/2019-2770, jehož obsah je Ústavnímu soudu znám z úřední činnosti, se uvádí, že stěžovatel byl omezen ve svéprávnosti na dobu pěti let tak, že je schopen samostatně právně jednat jen v běžných záležitostech každodenního života (výrok I.) a že jeho opatrovníkem byla jmenována obec B. (výrok II.). Již dříve Ústavní soud v usnesení

sp. zn. IV. ÚS 808/20

uvedl, že je obeznámen s tím, že obec B. s podáním ústavní stížnosti stěžovatele souhlasí "pokud nemá žádné vady a nedostatky". Tato podmínka splněna není, ač na nutnost jejího naplnění byl již stěžovatel opakovaně upozorňován. Řízení o ústavní stížnosti přitom není běžnou záležitostí každodenního života; naopak je to právní prostředek ultimae rationis.

5. Ústavní soud uzavírá, že ústavní stížnost podal sám stěžovatel, který je omezen na svéprávnosti ve shora uvedeném rozsahu, a ustanovený opatrovník se (s ohledem na výše konstatované) k podání stěžovatele nepřipojil. Vzhledem k uvedenému soudce zpravodaj ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením odmítl podle § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 6. června 2023

JUDr. Radovan Suchánek, v. r.

soudce zpravodaj