Legislator Case Law & Legislation
II.ÚS 948/23 ECLI:CZ:US:2023:2.US.948.23.1 AI generated

II.ÚS 948/23 · Ústavní soud České republiky

Case Number II.ÚS 948/23
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date

Legislator summary

AI generated

Ústavní stížností, Ústavnímu soudu doručenou dne 4. 4. 2023, stěžovatel brojil proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí. Stěžovatel uvedl, že se v ústavní stížnosti jedná o věc (doplněno Ústavním soudem: vedenou před Okresním soudem Brno-venkov) sp. zn. 29 C 118/2020, ve věci Krajského soudu v Brně sp. zn. 19 Co 146/2021 a konečně "ve věci znemožnění dovolání ve věci 13 Co 68/2020", jakož i "nereagování obou institucí na žádost o prodloužení lhůty určené k nápravě nedostatku podání".

Legislator headnote

AI generated

II.ÚS 948/23 · Ústavní soud České republiky: Ustanovení § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu fyzickým a právnickým osobám ukládá povinnost, aby byly v řízení před Ústavním soudem zastoupeny advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy, což se vztahuje již na samotné sepsání ústavní stížnosti. Podle § 31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu v plné moci k zastupování podle § 29 a § 30 odst. 1 téhož zákona musí být výslovně uvedeno, že je udělena pro zastupování před Ústavním soudem.

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Svatoněm o ústavní stížnosti stěžovatele Jiřího Humlíčka, proti rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. ledna 2023 sp. zn. O Cdo 2216/2022, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností, Ústavnímu soudu doručenou dne 4. 4. 2023, stěžovatel brojil proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí. Stěžovatel uvedl, že se v ústavní stížnosti jedná o věc (doplněno Ústavním soudem: vedenou před Okresním soudem Brno-venkov) sp. zn. 29 C 118/2020, ve věci Krajského soudu v Brně sp. zn. 19 Co 146/2021 a konečně "ve věci znemožnění dovolání ve věci 13 Co 68/2020", jakož i "nereagování obou institucí na žádost o prodloužení lhůty určené k nápravě nedostatku podání".

2. Dříve, než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální náležitosti a procesní předpoklady jejího meritorního posouzení stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). V posuzované věci Ústavní soud shledal, že tomu tak není.

3. Ustanovení § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu fyzickým a právnickým osobám ukládá povinnost, aby byly v řízení před Ústavním soudem zastoupeny advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy, což se vztahuje již na samotné sepsání ústavní stížnosti. Podle § 31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu v plné moci k zastupování podle § 29 a § 30 odst. 1 téhož zákona musí být výslovně uvedeno, že je udělena pro zastupování před Ústavním soudem.

4. Stěžovatel při podání ústavní stížnosti nebyl a ani nyní není řádně zastoupen advokátem na základě plné moci splňující náležitosti stanovené zákonem o Ústavním soudu a ústavní stížnost nesplňuje ani další náležitosti stanovené v § 34 a § 72 odst. 2 a 6 zákona o Ústavním soudu.

5. Ústavní soud lustrací podání k Ústavnímu soudu zjistil, že stěžovatel podal dosud již značné množství ústavních stížností a v mnoha případech nebyl od počátku řízení zastoupen advokátem. V těchto případech pak byl vyzýván k odstranění vad podání a poučen o nutnosti zastoupení advokátem v řízení o ústavní stížnosti s tím, že jinak bude jeho ústavní stížnost odmítnuta. Řada jeho ústavních stížností byla odmítnuta pro neodstranění vad z důvodu, že stěžovatel nebyl v řízení před Ústavním soudem zastoupen právním zástupcem z řad advokátů (například usnesení

sp. zn. III. ÚS 697/16

,

sp. zn. III. ÚS 2415/18

).

6. Z mnoha řízení vedených před Ústavním soudem vyplývá, že stěžovatel byl opakovaně o nutnosti zastoupení advokátem i o dalších náležitostech ústavní stížnosti poučen (např. ve věcech vedených pod

sp. zn. III. ÚS 649/16

,

sp. zn. III. ÚS 697/16

,

sp. zn. IV. ÚS 2828/16

,

sp. zn. III. ÚS 1007/18

,

sp. zn. IV. ÚS 1250/17

,

sp. zn. I. ÚS 2379/18

,

sp. zn. III. ÚS 2415/18

,

sp. zn. IV. ÚS 4030/18

,

sp. zn. III. ÚS 3464/19

).

7. Stěžovatel je tedy již dostatečně poučen o tom, jaké náležitosti zákon pro podání řádné ústavní stížnosti vyžaduje. Bylo proto ve vlastním zájmu stěžovatele, aby vady odstranil, resp. aby další jeho podání již tyto vady neobsahovalo.

8. Podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, neodstranil-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě mu k tomu určené.

9. Ústavní soud zastává názor, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v obdobných případech předchozích. Lze totiž vycházet ze spolehlivého předpokladu, že již dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se s ústavní stížností nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem a v zákonné lhůtě. Za tohoto stavu se pak jeví setrvání na požadavku vždy nového a přitom stále stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým.

10. Za těchto okolností Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků za přiměřeného použití § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 13. dubna 2023

Jan Svatoň, v. r.

soudce zpravodaj