I.ÚS 1010/22 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl předsedou senátu Vladimírem Sládečkem ve věci ústavní stížnosti B. K., zastoupené JUDr. Viktorem Pakem, advokátem se sídlem v Praze 2, Francouzská 171/28, proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. 25 Cdo 369/2021-448 ze dne 10. 2. 2022, rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 70 Co 67/2020-393 ze dne 28. 5. 2020 a výrokům II., III. a IV. rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 7 č. j. 29 C 247/2016-327 ze dne 21. 11. 2019, za účasti Nejvyššího soudu, Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 7, jako účastníků řízení, a dále obchodních korporací a) Nemocnice Sokolov s. r. o., se sídlem v Praze 1, Na Florenci 2116/15, zastoupené Mgr. Petrou Soukupovou, advokátkou se sídlem v Karlových Varech, Dr. Davida Bechera 893/6, b) Kooperativa pojišťovna, a. s., Vienna Insurance Group, se sídlem v Praze 8, Pobřežní 665/21, jako vedlejších účastnic řízení, takto:

Nález Ústavního soudu ze dne 8. března 2023 č. j.

I. ÚS 1010/22-67

se ve výroku opravuje následovně:

I. Usnesením Nejvyššího soudu č. j. 25 Cdo 369/2021-448 ze dne 10. 2. 2022, rozsudkem Městského soudu v Praze č. j. 70 Co 67/2020-393 ze dne 28. 5. 2020 a výroky II., III. a IV. rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 7 č. j. 29 C 247/2016-327 ze dne 21. 11. 2019 bylo porušeno právo stěžovatelky na soudní ochranu podle článku 36 odst. 1 ve spojení s čl. 7 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

II. Ve výroku I. uvedená rozhodnutí se proto v odpovídajících částech ruší.

Odůvodnění:

1. Přípisem, doručeným Ústavnímu soudu dne 4. 4. 2023 Mgr. Tomáš Moravec, soudce Obvodního soudu pro Prahu 7 („nalézací soud“), upozornil Ústavní soud, že mezi výrokem nálezu

sp. zn. I. ÚS 1010/22

a jeho odůvodněním existuje rozpor. Nalézací soud v předchozím řízení výrokem I. napadeného rozsudku stěžovatelce částečně vyhověl (co do částky 703 803 Kč), přičemž uvedený rozsudek v této části nabyl právní moci dne 28. 12. 2019, neboť nebyl napaden odvoláním. Byť výrok I. logicky nebyl předmětem řízení o ústavní stížnosti, což implicitně vyplývá i z obsahu návrhu stěžovatelky, Ústavní soud formálně zrušil rozsudek nalézacího soudu jako celek, včetně výroku I. Ve výroku předmětného nálezu zároveň bylo chybně uvedeno číslo jednací napadeného rozsudku nalézacího soudu („-326“ namísto „-327“).

2. Ústavní soud dospěl k závěru, že v zájmu odstranění vzniklých nejasností je třeba opravným usnesením podle § 63 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 164 občanského soudního řádu výroky předmětného nálezu opravit tak, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 6. dubna 2023

Vladimír Sládeček v. r.

předseda senátu