IV.ÚS 2430/22 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Filipa a soudců Josefa Fialy a Radovana Suchánka (soudce zpravodaje) ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů Pavla Bratránka a obchodní společnosti TAARTRADE, spol. s r.o., sídlem Měšice 557, Tábor, obou zastoupených Mgr. Radanou Vítovcovou, advokátkou, sídlem Pod Tržním náměstím 612/6, Tábor, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 21. července 2022 č. j. 10 As 166/2022-93 a rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 27. dubna 2022 č. j. 61 A 7/2021-228, o návrhu příspěvkové organizace Ředitelství silnic a dálnic ČR, sídlem Na Pankráci 546/56, Praha 4 - Nusle, zastoupené JUDr. Ing. Milošem Olíkem, advokátem, Ph.D., sídlem Na Pankráci 1683/127, Praha 4 - Nusle, na přiznání postavení vedlejšího účastníka řízení, takto:

Ředitelství silnic a dálnic ČR se přiznává postavení vedlejšího účastníka.

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky a § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelé domáhají zrušení shora uvedených soudních rozhodnutí s tvrzením, že jimi byla porušena jejich ústavně zaručená základní práva a svobody.

2. V řízení o kasační stížnosti, jakož i v řízení před Krajským soudem v Českých Budějovicích, který projednával správní žalobu stěžovatelů proti mezitímnímu rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje o vyvlastnění jejich nemovitostí za účelem stavby dálnice, měla příspěvková organizace Ředitelství silnic a dálnic ČR postavení osoby zúčastněné na řízení.

3. Ředitelství silnic a dálnic ČR se svým přípisem podle § 76 odst. 3 zákona o Ústavním soudu domáhá postavení vedlejšího účastníka řízení před Ústavním soudem, když tvrdí, že má právní zájem na výsledku řízení, neboť ve správním (vyvlastňovacím) řízení vystupovalo v postavení vyvlastnitele. Rozhodnutí o ústavní stížnosti se podle něj může dotknout jeho právního postavení a uskutečnění stavebního záměru, pro který došlo k vyvlastnění pozemků stěžovatelů.

4. Podle § 76 odst. 3 zákona o Ústavním soudu může Ústavní soud přiznat postavení vedlejšího účastníka i jiným osobám, které prokáží právní zájem na výsledku řízení, přičemž o této skutečnosti rozhoduje usnesením (§ 54 odst. 1 téhož zákona). O právní zájem jde zpravidla tehdy, bude-li rozhodnutím ve věci dotčeno právní postavení vedlejšího účastníka (jeho práva a povinnosti vyplývající z hmotného práva), přičemž právním zájmem je takový zájem, který se opírá o nějaké konkrétní právo nebo právní poměr (srov. např. usnesení ze dne 9. 9. 2010

sp. zn. III. ÚS 449/06

nebo ze dne 9. 5. 2018

sp. zn. III. ÚS 3817/17

; všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz).

5. Ústavní soud v posuzované věci shledal, že právní zájem Ředitelství silnic a dálnic ČR na výsledku řízení je prokázán, neboť ve správním řízení vystupovalo v postavení vyvlastnitele, tj. hlavního účastníka řízení, a současně případný kasační zásah Ústavního soudu a na něj navazující rozhodnutí obecných soudů mohou mít zásadní vliv na uskutečnění stavebního záměru či dokonce na vlastnické právo navrhovatele (vyvlastnitele) k předmětným pozemkům. Z těchto důvodů Ústavní soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. ledna 2023

Jan Filip, v. r.

předseda senátu