II.ÚS 2281/22 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem ve věci ústavní stížnosti Miloše Majnera, zastoupeného Martinem Hýblem, advokátem, sídlem Borská 69, 301 00 Plzeň, proti postupu Magistrátu města Plzeň a proti usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. 5 As 154/2022-14 ze dne 13. 6. 2022 i usnesením Krajského soudu v Plzni č. j. 57 A 70/2021-55 ze dne 25. 6. 2021 a č. j. 57 A 70/2021-47 ze dne 4. 6. 2021, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatel k výzvě a poučení Ústavního soudu odstranil vadu svého návrhu spočívající v absenci povinného právního zastoupení pro řízení o ústavní stížnosti v poskytnuté pětitýdenní lhůtě. Následně právní zástupce stěžovatele požádal o prodloužení lhůty k odstranění zbývajících vad (vlastní sepis ústavní stížnosti a přiložení kopie rozhodnutí o posledním procesním prostředku k ochraně práva) alespoň o 15 dnů. Této žádosti Ústavní soud vyhověl a lhůtu k odstranění zmíněných vad prodloužil o tři týdny. Tato lhůta marně uplynula dnem 3. 11. 2022, aniž by byl právní zástupce (či stěžovatel) Ústavní soud v mezidobí zpravil o tom, že by mu ve splnění uvedených požadavků bránily vážné důvody. Za této situace tudíž Ústavní soud odmítl ústavní stížnost dle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu pro neodstraněné vady.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 7. listopadu 2022

Tomáš Lichovník v. r.

soudce zpravodaj