I.ÚS 1966/22 · Ústavní soud České republiky
Legislator summary
AI generatedSoudce Ústavního soudu prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D. oznámil předsedovi II. senátu přípisem ze dne 24. 8. 2022, že jeho syn Mgr. Martin Šámal u Okresního soudu v Ústí nad Labem zasedal a rozhodoval jako samosoudce ve věci 5 T 56/2018. V důsledku této skutečnosti existují pochybnost o jeho nepodjatosti.
Legislator headnote
AI generatedI.ÚS 1966/22 · Ústavní soud České republiky: Soudce Ústavního soudu prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D. oznámil předsedovi II. senátu přípisem ze dne 24. 8. 2022, že jeho syn Mgr. Martin Šámal u Okresního soudu v Ústí nad Labem zasedal a rozhodoval jako samosoudce ve věci 5 T 56/2018. V důsledku této skutečnosti existují pochybnost o jeho nepodjatosti.
Full text
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Davida Uhlíře a soudců Tomáše Lichovníka a Jaromíra Jirsy o námitce podjatosti ve věci stěžovatele J. R., zastoupeného JUDr. PhDr. Stanislavem Balíkem, advokátem se sídlem Praha 3, Kolínská 13, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. března 2022, č. j. 3 Tdo 186/2022-401, rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 29. září 2021, č. j. 6 To 253/2021-344, a rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 21. dubna 2021, č. j. 5 T 56/2018 - 313, takto:
Soudce Pavel Šámal je vyloučen z projednávání a rozhodování věci vedené pod
sp. zn. I. ÚS 1966/22
.
Odůvodnění:
1. Soudce Ústavního soudu prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D. oznámil předsedovi II. senátu přípisem ze dne 24. 8. 2022, že jeho syn Mgr. Martin Šámal u Okresního soudu v Ústí nad Labem zasedal a rozhodoval jako samosoudce ve věci 5 T 56/2018. V důsledku této skutečnosti existují pochybnost o jeho nepodjatosti.
2. Podle § 36 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, je soudce vyloučen, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v tomto ustanovení představuje výjimku z ústavní zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci; příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Nestrannost soudce je třeba posuzovat jednak z hlediska subjektivního, jež vychází z osobního vztahu soudce k účastníkům řízení či k věci, tak i z hlediska objektivního, tj. zda soudce skýtá veřejně dostatečné záruky, vylučující legitimní pochybnosti o jeho nepodjatosti (srov. např. usnesení ze dne 12. 8. 2008
sp. zn. Pl. ÚS 40/06
). K závěru o podjatosti musí existovat rozumně opodstatněná obava, že soudce není zcela nestranný; osobní přesvědčení účastníka řízení samo o sobě nepostačí. Na druhé straně se soudce jako nestranný také musí veřejně "jevit".
3. Druhý senát, který je podle § 10 odst. 1 rozvrhu práce Ústavního soudu na období od 1. 1. 2022 příslušný k rozhodnutí o vyloučení soudce I. senátu, dospěl obdobně jako v řízeních vedených pod
sp. zn. IV. ÚS 1873/20
a
sp. zn. IV. ÚS 2698/20
k závěru, že v daném případě existuje důvod k vyloučení soudce Pavla Šámala z projednání a rozhodování věci vedené pod
sp. zn. I. ÚS 1966/22
, neboť by s ohledem na shora uvedenou skutečnost objektivně mohly vzniknout důvodné pochybnosti o jeho nepodjatosti.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 6. září 2022
David Uhlíř v. r.
předseda senátu