IV.ÚS 2241/22 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Josefem Fialou o ústavní stížnosti stěžovatele Milana Macka, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. června 2022 č. j. 21 Co 96/2022-24, za účasti Městského soudu v Praze, jako účastníka řízení, a obchodních společností ASDB Jičín, a. s., sídlem Gorazdova 1995/11, Praha 2 - Nové Město, a Bernat paliva - kovošrot, a. s., sídlem Košická 663/5a, Liberec, jako vedlejších účastnic řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Dne 15. 8. 2022 byla Ústavnímu soudu mailem doručena tzv. blanketní ústavní stížnost, posléze doručena prostřednictvím datové schránky, kterou se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví označeného usnesení Městského soudu v Praze.

2. Dříve než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda návrh splňuje náležitosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Nejsou-li tyto náležitosti splněny, je stěžovatel zpravidla vyzván k odstranění vad v určené lhůtě.

3. Návrh stěžovatele trpí zjevnými vadami; podání neobsahuje žádnou argumentaci, pouze příslib jejího doplnění ve lhůtě do 21 dnů, stěžovatel není zastoupen advokátem (§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), chybí předepsané přílohy (§ 72 odst. 6 zákona o Ústavním soudu).

4. Úřední činností soudu bylo zjištěno, že stěžovatel se v minulosti opakovaně obrátil na Ústavní soud s ústavními stížnostmi, přičemž byl mnohokrát vyzýván k odstranění jejich vad a upozorněn na následky spojené s jejich neodstraněním (např. ve věcech vedených pod

sp. zn. II. ÚS 1411/17

,

sp. zn. III. ÚS 1440/17

,

sp. zn. III. ÚS 1838/17

,

sp. zn. I. ÚS 2407/17

). Stěžovateli jsou tedy známy formální a obsahové požadavky kladené na ústavní stížnost zákonem o Ústavním soudu, včetně toho, že musí být zastoupen advokátem již při jejím podání.

5. Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnout, neodstranil-li navrhovatel vady ve lhůtě k tomu určené. Ústavní soud je přesvědčen, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, stalo-li se tak stalo již v předcházejících případech. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem a že ústavní stížnost musí obsahovat i další náležitosti, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a přitom stejného poučení jako postup neefektivní a formalistický.

6. Vzhledem k uvedeným důvodům Ústavní soud přiměřeně použil § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu [stejně jako v řízeních o jiných ústavních stížnostech stěžovatele - viz např. usnesení ze dne 6. 11. 2019

sp. zn. IV. ÚS 3471/19

, ze dne 16. 12. 2019

sp. zn. II. ÚS 3235/19

, ze dne 19. 12. 2019

sp. zn. II. ÚS 3720/19

, ze dne 8. 1. 2020

sp. zn. III. ÚS 3797/19

, ze dne 22. 6. 2021

sp. zn. I. ÚS 1596/21

(rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz)] a ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 1. září 2022

Josef Fiala v. r.

soudce zpravodaj