IV.ÚS 2169/22 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Filipem o ústavní stížnosti stěžovatele Mgr. Václava Voříška, proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 9. června 2022 č. j. 1 As 80/2022-41, za účasti Nejvyššího správního soudu, jako účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Dne 9. 8. 2022 bylo Ústavnímu soudu doručeno podání stěžovatele, označené jako "kasační stížnost proti celému rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 9. června 2022, č. j.: 1 As 80/2022- 41".

2. Návrh nesplňuje náležitosti stanovené pro ústavní stížnost v § 34 a § 72 odst. 6 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").

3. Obecně platí, že je na Ústavním soudu, aby učinil opatření směřující k odstranění vad návrhu, neboť smyslem výzvy a stanovení lhůty podle § 41 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu je především poučení účastníka o jemu neznámých podmínkách řízení pro projednání věci před Ústavním soudem; teprve nepodaří-li se vady návrhu odstranit, je návrh odmítnut.

4. V nynějším případě však Ústavní soud konstatuje, že náležitého poučení se v minulosti navrhovateli dostalo dokonce opakovaně. Na výzvy však např. v řízeních vedených pod

sp. zn. IV. ÚS 1810/18

,

III. ÚS 532/20

nebo

I. ÚS 1168/20

adekvátně nereagoval. Je zřejmé, že nehodlal předmětným výzvám vyhovět a odstranit vady návrhů. Ve všech odkazovaných případech pak poté, co byl stěžovatel řádně poučen o vadách jeho návrhů a tyto vady neodstranil, byly tyto návrhy z tohoto důvodu odmítnuty, a tudíž si stěžovatel musí být daných procesních podmínek řízení dostatečně vědom.

5. V řízení o ústavní stížnosti proto není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o zákonných náležitostech návrhu dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém jednotlivém řízení, stalo-li se tak v řadě případů předchozích. Je nepochybné, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat navrhovateli zákonné požadavky návrhu na zahájení řízení před Ústavním soudem. Setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení se tak jeví postupem neefektivním, formalistickým a nehospodárným.

6. Pro neefektivnost dalšího poučování proto v posuzované věci soudce zpravodaj, stejně jako např. v usneseních ze dne 27. 4. 2020

sp. zn. I. ÚS 1168/20

nebo ze dne 26. 6. 2019

sp. zn. I. ÚS 1962/19

, za přiměřeného použití § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, návrh odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 24. srpna 2022

Jan Filip v. r.

soudce zpravodaj