II.ÚS 626/22 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem ve věci ústavní stížnosti FTV Prima, spol. s r.o., sídlem v Praze, Vinohradská 3217/167, zastoupené Ludmilou Kutějovou, advokátkou, sídlem v Praze, Politických vězňů 935/13, proti usnesení státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 10 sp. zn. 2 ZN 2227/2021-36 ze dne 28. 12. 2021 takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností, která splňuje formální náležitosti ustanovení § 34 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 10, jímž mělo dojít zejména k porušení čl. 11 odst. 1, čl. 26 odst. 1, čl. 34 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Tímto rozhodnutím byla zamítnuta stížnost stěžovatelky jako poškozené směřující proti usnesení policejního orgánu o odložení trestní věci podezření ze spáchání zločinu porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi podle § 270 odst. 1, 2 písm. a), b), odst. 3 písm. b) trestního zákoníku.

Ústavní soud nejdříve posuzoval, zda návrh na zahájení řízení splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány formální podmínky jeho věcného projednání, stanovené zákonem o Ústavním soudu, přičemž dospěl k závěru, že návrh je nepřípustný.

Ústavní soud v nálezu

sp. zn. I. ÚS 1565/14

ze dne 2. 3. 2015 (N 51/76 SbNU 691), jakož i v rozhodnutích na něj navazujících, vyslovil právní názor, dle něhož žádost o výkon dohledu nejbližšího vyššího státního zastupitelství podle § 12d odst. 1 zákona o státním zastupitelství je obecně účinným opravným prostředkem pro osobu, která namítá závadný postup v šetření k odhalení skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, a jako takovou je ji nutno vyčerpat před podáním ústavní stížnosti v souladu s § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu (z poslední doby srov. např. usnesení Ústavního soudu ve věcech

sp. zn. IV. ÚS 3443/21

,

IV. ÚS 2634/21

či

III. ÚS 685/21

, dostupná na adrese http://nalus.usoud.cz). Vyčerpání tohoto prostředku však stěžovatelka nedoložila. Naopak sama tvrdí, že Ústavní soud v minulosti dovodil, že podnět k výkonu dohledu vyššího státního zastupitelství nelze považovat za opravný prostředek ve smyslu § 72 zákona o Ústavním soudu, přičemž odkazuje na usnesení

sp. zn. I. ÚS 476/04

ze dne 23. 8. 2004. Zde se ovšem sluší podotknout, že jednak stěžovatelkou odkazované usnesení předchází sjednocení judikatury, provedenému zmíněným nálezem

sp. zn. I. ÚS 1565/14

ze dne 2. 3. 2015, jednak Ústavní soud ve věci řešené stěžovatelkou odkazovaným usnesením nepokládal podnět k výkonu dohledu za opravný prostředek proto, že tehdejší stěžovatelka před jeho uplatněním nepodala včasnou stížnost, čímž se sama připravila o procesní prostor k ochraně svých práv. Tento nedostatek pak samozřejmě nemohl být nahrazen (zhojen) podáním podnětu k výkonu dohledu (jenž by měl následovat teprve po marném vyčerpání stížnosti). Odtud je zřejmé, že odkaz stěžovatelky na předmětné usnesení není přiléhavý.

Ve světle řečeného tudíž Ústavní soud odmítl ústavní stížnost podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako návrh nepřípustný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 9. března 2022

Tomáš Lichovník v. r.

soudce zpravodaj