II.ÚS 2412/21 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Kateřinou Šimáčkovou o návrhu navrhovatele Petra Bartheldiho, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 7. 2021 č. j. 29 Co 246/2021-76, ze dne 28. 7. 2021 č. j. 30 Co 252/2021-158 a ze dne 22. 7. 2021 č. j. 15 Co 246/2021-60, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

1. Dne 2. 9. 2021 byl Ústavnímu soudu doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti proti v záhlavní označeným usnesením Městského soudu v Praze. Navrhovatel se v něm domáhá, aby Ústavní soud rozhodl o zrušení napadených rozhodnutí a aby stěžovateli byla umožněna eutanázie.

2. Navrhovatelovo podání nebylo možno považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, neboť trpělo řadou procesních a obsahových nedostatků [§ 34 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu")] a pro řízení před Ústavním soudem nebyl navrhovatel zastoupen advokátem (§ 30 a 31 zákona o Ústavním soudu). Podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, neodstranil-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě mu k tomu určené.

3. Obecně platí, že je na Ústavním osudu, aby učinil opatření k odstranění vad podání, a smyslem výzvy a stanovení lhůty podle § 41 písm. b) zákona o Ústavním soudu je především poučení účastníka o jemu neznámých podmínkách pro projednání věci před Ústavním soudem; teprve poté, nepodaří-li se nedostatek podání odstranit, jsou vůči navrhovateli vyvozeny nepříznivé procesní důsledky v podobě odmítnutí ústavní stížnosti.

4. V nyní projednávaném případě však Ústavní soud konstatuje, že navrhovatel se na Ústavní soud obrací opakovaně s obdobnými návrhy trpícími stejnými vadami a byl již mnohokrát vyzýván k odstranění vad svých návrhů, a to s poučením, že jejich neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem odmítnutí takového vadného návrhu (např. ve věcech vedených pod

sp. zn. III. ÚS 3759/15

,

II. ÚS 292/16

,

II. ÚS 293/16

,

I. ÚS 879/16

,

II. ÚS 1616/16

,

I. ÚS 1778/16

,

II. ÚS 1779/16

,

III. ÚS 1057/17

; všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz). Ústavní soud tak nemá pochybnosti o tom, že navrhovatel již byl řádně seznámen s požadavky kladenými zákonem na návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, včetně povinnosti být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem, a to již při podání ústavní stížnosti (návrhu na zahájení řízení).

5. Ústavní soud v takových případech opakovaného podávání vadných návrhů již nepokládá za nutnou podmínku, aby se poučení o zákonných požadavcích na ústavní stížnosti, včetně povinného zastoupení advokátem, dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v mnoha předchozích případech. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat navrhovateli zásadu, že na Ústavní soud nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem a že ústavní stížnost musí obsahovat další náležitosti, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového, a přitom stále stejného poučení jako postup neefektivní a formalistický.

6. Stejně jako ve věcech vedených pod

sp. zn. III. ÚS 1888/18

,

II. ÚS 1885/18

,

I. ÚS 1881/18

,

IV. ÚS 1879/18

,

I. ÚS 1874/18

či

III. ÚS 1870/18

, jakož i v řadě dalších, se z výše uvedených důvodů Ústavní soud i v nynější věci uchýlil k přiměřenému použití § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a návrh mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. září 2021

Kateřina Šimáčková, v. r.

soudkyně zpravodajka