Legislator Case Law & Legislation
DE FR IT EN
Analyze in Legislator
I.ÚS 1721/21 ECLI:CZ:US:2021:1.US.1721.21.1 AI generated

I.ÚS 1721/21 · Ústavní soud České republiky

Case Number I.ÚS 1721/21
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date
Open official source Machine-readable Markdown (.md)

Legislator summary

AI generated

Ústavní soud rozhodl o návrhu Ing. Jaromíra Houžvičky, Jana Houžvičky a Aleny Houžvičkové, proti usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. 4 Co 74/2021-140 a usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 21 Co 325/2019-131, takto: Návrh stěžovatelů na zahájení řízení nesplňuje základní zákonné požadavky na jeho projednání podle § 30 odst. 1 a § 34 odst. 1 ve spojení s § 72 odst. 2 a navazujícími ustanoveními zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), především trpí nedostatkem povinného právního zastoupení. Přestože si obligatorních požadavků navrhovatelé museli být vědomi, neboť se na Ústavní soud v minulosti opakovaně (již v desítkách případů) obraceli s podáními, při jejichž projednání byli o požadavcích kladených na bezvadnou ústavní stížnost i následcích nevyhovění jim poučeni, zvolili opět nekvalifikovaný postup.

Legislator headnote

AI generated

I.ÚS 1721/21 · Ústavní soud České republiky: Jaromíra Houžvičky, Jana Houžvičky a Aleny Houžvičkové, proti usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. 4 Co 74/2021-140 a usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 21 Co 325/2019-131, takto: Návrh stěžovatelů na zahájení řízení nesplňuje základní zákonné požadavky na jeho projednání podle § 30 odst. 1 a § 34 odst. 1 ve spojení s § 72 odst. 2 a navazujícími ustanoveními zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), především trpí nedostatkem povinného právního zastoupení. Přestože si obligatorních požadavků navrhovatelé museli být vědomi, neboť se na Ústavní soud v minulosti opakovaně (již v desítkách případů) obraceli s podáními, při jejichž projednání byli o požadavcích kladených na bezvadnou ústavní stížnost i následcích nevyhovění jim poučeni, zvolili opět nekvalifikovaný postup.

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

Ústavní soud rozhodl o návrhu Ing. Jaromíra Houžvičky, Jana Houžvičky a Aleny Houžvičkové, proti usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. 4 Co 74/2021-140 a usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 21 Co 325/2019-131, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Návrh stěžovatelů na zahájení řízení nesplňuje základní zákonné požadavky na jeho projednání podle § 30 odst. 1 a § 34 odst. 1 ve spojení s § 72 odst. 2 a navazujícími ustanoveními zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), především trpí nedostatkem povinného právního zastoupení. Přestože si obligatorních požadavků navrhovatelé museli být vědomi, neboť se na Ústavní soud v minulosti opakovaně (již v desítkách případů) obraceli s podáními, při jejichž projednání byli o požadavcích kladených na bezvadnou ústavní stížnost i následcích nevyhovění jim poučeni, zvolili opět nekvalifikovaný postup.

Proto Ústavní soud návrh bez dalšího odmítl za přiměřeného použití § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Obdobně již postupoval v řadě předchozích věcí navrhovatelů (srov. např.

sp. zn. III. ÚS 2735/20

,

I. ÚS 518/20

,

III. ÚS 4014/19

,

IV. ÚS 1840/20

a

IV. ÚS 1841/20

).

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 21. července 2021

JUDr. Vladimír Sládeček, v. r.

soudce zpravodaj