Legislator Case Law & Legislation
II.ÚS 1607/21 ECLI:CZ:US:2021:2.US.1607.21.1 AI generated

II.ÚS 1607/21 · Ústavní soud České republiky

Case Number II.ÚS 1607/21
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date

Legislator summary

AI generated

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ludvíkem Davidem ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Jana Houžvičky, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 2. 3. 2021 č. j. 9 Co 35/2021-228, takto: Návrh na zahájení řízení, doručený Ústavnímu soudu dne 16. 6. 2021, nesplňuje základní zákonné požadavky na jeho projednání podle § 30 odst. 1 a § 34 odst. 1 ve spojení s § 72 odst. 2 a navazujícími ustanoveními zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů [dále jen "zákon o Ústavním soudu" (především absence povinného právního zastoupení)].

Legislator headnote

AI generated

II.ÚS 1607/21 · Ústavní soud České republiky: 3. 2021 č. j. 9 Co 35/2021-228, takto: Návrh na zahájení řízení, doručený Ústavnímu soudu dne 16. 6. 2021, nesplňuje základní zákonné požadavky na jeho projednání podle § 30 odst. 1 a § 34 odst. 1 ve spojení s § 72 odst. 2 a navazujícími ustanoveními zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů [dále jen "zákon o Ústavním soudu" (především absence povinného právního zastoupení)].

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ludvíkem Davidem ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Jana Houžvičky, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 2. 3. 2021 č. j. 9 Co 35/2021-228, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Návrh na zahájení řízení, doručený Ústavnímu soudu dne 16. 6. 2021, nesplňuje základní zákonné požadavky na jeho projednání podle § 30 odst. 1 a § 34 odst. 1 ve spojení s § 72 odst. 2 a navazujícími ustanoveními zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů [dále jen "zákon o Ústavním soudu" (především absence povinného právního zastoupení)].

Obecně platí, že je na Ústavním soudu, aby učinil opatření k odstranění vad podání, neboť smyslem výzvy a stanovení lhůty podle ustanovení § 41 písm. b) zákona o Ústavním soudu je především poučení účastníka o jemu neznámých podmínkách řízení pro projednání věci před Ústavním soudem; teprve poté, nepodaří-li se nedostatek podání odstranit, jsou vyvozeny vůči stěžovateli nepříznivé procesní důsledky v podobě odmítnutí ústavní stížnosti.

Ústavní soud je přesvědčen, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v mnoha případech předchozích. Lze-li totiž vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým.

Přestože se stěžovatel na Ústavní soud v minulosti opakovaně obrátil s podáními, při jejichž projednání byl o požadavcích kladených na bezvadnou ústavní stížnost i následcích nevyhovění jim poučen, zvolil i tentokráte nekvalifikovaný postup.

Proto Ústavní soud návrh odmítl za přiměřeného použití § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dně 30. června 2021

Ludvík David, v. r.

soudce zpravodaj