I.ÚS 3149/20 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl o návrhu V. S., zastoupené opatrovníkem J. H., takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní soud obdržel dne 7. 11. 2020 podání navrhovatelky označené jako návrh na obnovu řízení

sp. zn. II. ÚS 1008/20

podle § 119 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") a podle § 227 o. s. ř. případně jiného zákonného předpisu. Navrhovatelka dále uvádí, že se obrátila na Evropský soud pro lidská práva; pokud uspěje, podá návrh na základě tohoto rozhodnutí. Nyní zvolený postup však považuje za rychlejší a efektivnější.

Přestože navrhovatelka byla v minulosti v souvislosti s jejími předchozími podáními opakovaně Ústavním soudem poučena o formálních požadavcích kladených na ústavní stížnost ustanoveními § 30 a § 31 zákona o Ústavním soudu, ani nyní podaný návrh tyto podmínky nesplňuje.

Podle ustálené judikatury Ústavního soudu platí, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení dostávalo navrhovateli vždy, v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v případech předchozích. Lze-li totiž vycházet ze spolehlivého předpokladu, že již dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé navrhovatele dostatečně poučit o zásadě, že se na Ústavní soud nelze obracet jinak, než řádným podáním a v zastoupení advokátem (např. v řízeních vedených pod

sp. zn. I. ÚS 608/19

,

I. ÚS 1197/19

,

II. ÚS 1208/19

a dalších), jeví se Ústavnímu soudu setrvání na požadavku dalšího poučení pro konkrétní řízení neefektivním a formalistickým (srov.

sp. zn. I. ÚS 2969/19

).

Ústavní soud pro úplnost dodává, že podle ustanovení § 119 zákona o Ústavním soudu může návrh na obnovu řízení podat ten, kdo byl účastníkem řízení před Ústavním soudem, ve kterém Ústavní soud rozhodoval ve věci, v níž mezinárodní soud shledal, že zásahem orgánu veřejné moci bylo v rozporu s mezinárodní smlouvou porušeno lidské právo nebo základní svoboda, a v jehož prospěch takto mezinárodní soud rozhodl. Takového rozhodnutí však navrhovatelka nedosáhla a v projednávané věci tudíž ani nebyly splněny náležitosti na obnovu řízení před Ústavním soudem, stanovené v ustanoveních § 119 a násl. zákona o Ústavním soudu. Toho si je ostatně navrhovatelka vědoma, neboť uvádí, se na Ústavní soud obrátí, jakmile bude ve věci Evropským soudem pro lidská práva rozhodnuto.

Ústavní soud proto návrh mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 30. listopadu 2020

JUDr. Vladimír Sládeček, v. r.

soudce zpravodaj