I.ÚS 262/20 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Vladimíra Sládečka, soudce Tomáše Lichovníka a soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy o ústavní stížnosti stěžovatele RNDr. Ondřeje Šebka, Ph.D., zastoupeného Mgr. et Mgr. Janem Kořánem, advokátem se sídlem v Praze 1, Opletalova 55, proti výrokům II, III a IV rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích - pobočka v Táboře č. j. 15 Co 295/2019-548 ze dne 17. 10. 2019, za účasti Krajského soudu v Českých Budějovicích - pobočky v Táboře, jako účastníka řízení, a prof. RNDr. Martina Mihaljeviče, CSc., zastoupeného JUDr. Davidem Černým, advokátem se sídlem v Praze 8, Nad Šutkou 1811/12, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

V řízení o ústavní stížnosti stěžovatele proti výrokům II, III a IV rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích - pobočka v Táboře č. j. 15 Co 295/2019-548 ze dne 17. 10. 2019 se pokračuje.

Odůvodnění:

1. Včas podanou ústavní stížností, která splňuje podmínky řízení dle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví označených výroků rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích (dále jen "odvolací soud"). Napadenými výroky bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví; stěžovatel namítá, že jimi byly porušeny čl. 95 odst. 1 Ústavy, čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), jakož i čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 3 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, neboť způsob posouzení úspěchu ve věci zvolený odvolacím soudem je s ohledem na zvláštní povahu řízení zjevně nespravedlivý a neústavní.

2. Senát příslušný k projednání a rozhodnutí v této věci dospěl při jejím předběžném projednání k závěru, že je třeba se odchýlit od právního názoru Ústavního soudu vyjádřeného v nálezu

sp. zn. III. ÚS 186/20

ze dne 10. 6. 2020, ve vztahu k ústavně konformnímu výkladu § 142 o. s. ř. v řízeních majících povahu iudicia duplex, resp. že v dané otázce existuje v nálezech

sp. zn. I. ÚS 1441/11

ze dne 22. 9. 2011 (N 168/62 SbNU 481),

sp. zn. II. ÚS 572/19

ze dne 12. 12. 2019 a

sp. zn. III. ÚS 186/20

ze dne 10. 6. 2020 (všechna rozhodnutí jsou dostupná na https://nalus.usoud.cz) názorový rozpor, který je třeba odstranit postupem podle § 23 zákona o Ústavním soudu. Proto usnesením č. j.

I. ÚS 262/20-33

ze dne 21. 7. 2020 přerušil řízení a předložil tuto otázku k posouzení plénu.

3. Podstata návrhu stanoviska pléna, rubrikovaného pod sp. zn. Pl. ÚS-St. 51/20, spočívala v právní větě:

I. V řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, majícím povahu iudicii duplicis, je obecným východiskem pro rozhodování o nákladech řízení, aby každý z účastníků sám nesl své náklady řízení a nebyl povinen hradit náklady jiného účastníka, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody; uvedené východisko odpovídá právu každého z účastníků na ochranu vlastnictví zaručenému čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

II. Z pohledu ústavně konformního výkladu principu úspěchu ve věci podle § 142 o. s. ř., který soudy zásadně uplatňují při nákladovém rozhodování v civilním sporném řízení, je ve specifickém řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, procesními předpisy speciálně neupraveném, třeba odlišit dva momenty - rozhodování o zrušení spoluvlastnictví a rozhodování o vypořádání zrušeného spoluvlastnictví.

III. Jen v případě zamítnutí žaloby o zrušení spoluvlastnictví je přiléhavá aplikace § 142 odst. 1 o. s. ř., tj. konstatování plného úspěchu ve věci žalovaných spoluvlastníků.

IV. Je-li vyhověno žalobě o zrušení spoluvlastnictví a je rozhodováno o způsobu jeho vypořádání, je třeba úspěch ve věci interpretovat jako částečný na straně všech účastníků řízení (spoluvlastníků), a rozhodnout o nákladech řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř., ledaže individuální okolnosti souzené věci výjimečně odůvodňují postup podle § 142 odst. 3 o. s. ř.; určování úspěchu ve věci podle pravidel upravených v § 142 odst. 1 o. s. ř. je v případě, že již soud rozhodl o zrušení spoluvlastnictví, z povahy věci vyloučeno.

4. Při hlasování pléna Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS-st. 51/20 dne 13. 10. 2020 se však pro citovaný návrh stanoviska nevyslovila potřebná většina soudců (§ 13 ve spojení s § 23 zákona o Ústavním soudu) a stanovisko nebylo přijato. První senát proto rozhodl, že bude pokračovat v řízení o ústavní stížnosti stěžovatele.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 3. listopadu 2020

Vladimír Sládeček v. r.

předseda senátu