IV.ÚS 1007/20 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jiřího Zemánka a soudců Radovana Suchánka a Vojtěcha Šimíčka o návrhu na vyloučení soudce Josefa Fialy z rozhodování o ústavní stížnosti stěžovatelky JUDr. Dany Sedlákové, zastoupené JUDr. Marií Karasovou, advokátkou, sídlem Úvoz 82/39, Brno, vedené pod

sp. zn. IV. ÚS 1007/20

, takto:

Soudce Josef Fiala není vyloučen z projednání a rozhodování věci vedené pod

sp. zn. IV. ÚS 1007/20

.

Odůvodnění:

1. Stěžovatelka vznesla podáním ze dne 6. 5. 2020 námitku podjatosti vůči soudci Ústavního soudu Josefu Fialovi, jednak z důvodu jeho vztahu k projednávané věci, jednak s poukazem na skutečnost, že uvedený soudce byl předsedou dozorčí rady obchodní společnosti Euroregion, a. s., která byla akcionářem společnosti Hotel Panorama, a. s., v níž byl zapojen i podnikatel Libor Šparlinek, manžel JUDr. Aleny Šparlinkové, soudkyně Okresního soudu v Blansku, která se účastnila tzv. náslechů na soudních jednáních vedených stěžovatelkou.

2. Podle § 36 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, je soudce vyloučen, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům, lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v tomto ustanovení představuje výjimku z ústavní zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci; příslušnost soudu i soudce stanoví zákon [srov. čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina")].

3. Nezávislý a nestranný soudce je klíčovou součástí práva na soudní ochranu, které je zakotveno v čl. 36 odst. 1 Listiny. Nestrannost soudce je třeba posuzovat jak ze subjektivního, tak z objektivního hlediska, přičemž subjektivní kritérium vypovídá o osobním přesvědčení soudce v daném případě, objektivní naproti tomu o tom, že soudce skýtá dostatečné záruky vylučující v tomto ohledu oprávněné pochybnosti.

4. Přípisem ze dne 22. 5. 2020 předsedovi III. senátu Josef Fiala uvedl, že vznesenou námitku podjatosti nepovažuje za důvodnou, neboť je založena na pouhém stěžovatelčině dojmu o jeho postoji vůči ní a její věci. Je přesvědčen, že tento dojem je vyvolán neúspěchem v předchozích řízeních o jejích ústavních stížnostech, avšak nemá žádný reálný podklad, neboť jeho účast na rozhodování o stěžovatelčině ústavní stížnosti vedené pod

sp. zn. III. ÚS 2023/18

nebyla ovlivněna žádnými skutečnostmi, které by mohly se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům vyvolat pochybnost o jeho nepodjatosti. Stejný závěr platí také o stěžovatelčině spekulaci vyplývající z jeho předsednictví v dozorčí radě obchodní společnosti Euroregion, a. s. v letech 1997-1999, neboť se při výkonu této funkce s podnikatelem Liborem Šparlinkem nesetkal, ani ho nezná.

5. Na základě výše uvedené argumentace proto III. senát Ústavního soudu, určený podle ustanovení § 10 Rozvrhu práce Ústavního soudu na rok 2020 pro rozhodnutí o vyloučení soudce IV. senátu, dospěl k závěru, že v daném případě neexistuje důvod podle ustanovení § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu k vyloučení soudce Josefa Fialy z projednání a rozhodování věci

sp. zn. IV. ÚS 1007/20

.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 26. května 2020

Jiří Zemánek v. r.

předseda senátu