I.ÚS 522/20 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Tomáše Lichovníka, soudce Jaromíra Jirsy a soudkyně zpravodajky Milady Tomkové o ústavní stížnosti Mgr. Věry Klímové, zastoupené JUDr. Tomášem Průšou, advokátem, sídlem Puškinovo nám. 681/3, Praha 6 - Bubeneč, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. listopadu 2019 č. j. 24 Cdo 3264/2019-1303, usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. ledna 2019 sp. zn. 29 Co 239/2018 a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 7. března 2018 č. j. 26 D 13/2009-1144, takto:

Návrh na odklad vykonatelnosti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. listopadu 2019 č. j. 24 Cdo 3264/2019-1303, usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. ledna 2019 sp. zn. 29 Co 239/2018 a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 7. března 2018 č. j. 26 D 13/2009-1144, se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatelka se ústavní stížností vedenou pod

sp. zn. I. ÚS 522/20

domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí vydaných v rámci dědického řízení, jimiž bylo rozhodnuto o tom, že se stěžovatelkou nebude jednáno jako se závětní dědičkou. Ústavní stížnost stěžovatelka spojila s návrhem na odklad vykonatelnosti napadených rozhodnutí.

Návrh na odklad vykonatelnosti stěžovatelka odůvodňuje tím, že pokud s ní bude jednáno pouze jako se zákonnou dědičkou, obdrží menší podíl na pozůstalosti, včetně nemovitosti, kterou obývá. V důsledku toho údajně může být s danou nemovitostí nakládáno zcela bez ohledu na stěžovatelku, která může být podrobena šikanóznímu jednání ze strany ostatních případných spoluvlastníků. V případě "zatajení či odcizení majetku ostatními" navíc stěžovatelce hrozí újma, která nebude odčinitelná.

Dle § 79 odst. 1 zákona o Ústavním soudu nemá ústavní stížnost odkladný účinek. Dle § 79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu může na návrh Ústavní soud vykonatelnost napadeného rozhodnutí odložit. Jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem a jestliže by výkon rozhodnutí znamenal pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám.

Ústavní soud důvody pro výjimečný postup dle § 79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu neshledal, přičemž stěžovatelčiny obavy jsou čistě teoretické a založené na nepodložených úvahách o šikanózním či jinak nevhodném jednání případných dědiců, navíc se vztahují k budoucím rozhodnutím, nikoli k rozhodnutím, která jsou předmětem nynější ústavní stížnosti.

Návrh na odklad vykonatelnosti Ústavní soud tudíž odmítl, aniž by tím však jakkoli předjímal výsledek řízení o ústavní stížnosti.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 19. května 2020

Tomáš Lichovník v. r.

předseda senátu